Google Buzz se pokusil vtrhnout do soukromí lidí nebývalým způsobem. Přístup slona v porcelánu se ale Google trochu nevyplatil, pošramocená reputace se bude těžko získávat zpět. Ale o tom mé páteční zamyšlení ani tak moc nebude. Bude o tom, jestli je realistické očekávat, že lidé budou budovat své "social circle" (takhle se tomu v angličtině říká) znovu a znovu, při příchodu další sociální sítě. A k potřebě napsat zamyšlení mě vlastně přivedl Martin Pilník. Ten totiž na Buzz napsal, že "už týden po přechodu na Buzz jako primární mikroblogovací nástroj" a "stále větší a větší spokojenost". A připojil pár tipů, které mě trochu děsí - zejména to, že si máte vkládat jednu službu jako primární a na další služby to "nejvýše" zrcadlit. 

Mé zkušenosti jsou trochu jiné. A při hledání vhodného řešení jsem si prošel řadou pokusů. Ale jednu věc, kterou vím jistě a pevně, v žádném případě nezrcadlit. Dostanete se totiž tam, kde selhal FriendFeed a další pokusy - vaši "přátelé" (váš "social circle") totiž není vůbec zvědavý na to, aby od vás viděl na všech službách stejné věci. A vůbec neměl nejmenší ponětí, kde vlastně má reagovat. 

Martin nicméně doporučuje, abyste aktivně žili na jednom místě a lidi sledovali tam, kde oni žijí. Což sice zní hezky, ale špatně se to realizuje. Já bych naopak doporučil, abyste si vybrali jenom jedno místo, tam žili a tam sledovali ty co tam žijí. Snaha cestovat mezi místy je totiž nereálná. A trochu hraničí s lobotomií. 

Když jsem tenhle "problém" řešil, vzniklo několik pokusů a omylů. Jedním z obrovských omylů je právě to zrcadlení na všechny strany. A Google Buzz paradoxně právě na tom, že "možná" bude zrcadlit všechny vaše identity, žije od počátku. A také na to umře. Ono to totiž nejde. Nejenom proto, že tím vzniká příliš mnoho míst, kde může někdo na váš obsah reagovat, ale také proto (a to na Buzz je vidět), že není možné dodržet časovou reálnost. Příjem věcí z Twitteru na Buzz například má zpoždění 3-6 hodin, podle toho, jak často dokáže Google indexovat Twitter. A k čemu je 6 hodin stará informace z Twitteru na Buzzu. 

Zpět k pokusům a omylům - tedy spíše k tomu, jak to nakonec dopadlo. Osobně bych neváhal se 100% odchodem k Facebooku - v cestě ale stojí zejména technické příčiny - tedy to, že vkládat něco na Facebook z mobilu je, v porovnání s vložením na Twitter, opruz nejopruzovatější. Takže zůstávám na Twitteru (kde mám navíc mírně rozdílný "social circle") a pokud na Twitter vkládám obsah, tak se přenáší do Facebooku. A nechávám ho žít hlavně na Facebooku - Twitter prostě pro diskuzi a komentování není, zatímco Facebook ano. A na Facebooku samotném pak vzniká nesrovnatelně více příspěvků - a je to opět dáno možnostmi. Prostě vkládat obrázky, odkazy a delší poznámky je možné pouze na Facebooku. V tomhle ohledu je Twitter prostě nepoužitelný. 

Okamžikem, kdy Facebook bude opravdu dobře a snadno použitelný z mobilu, umře můj Twitter.  Je to hodně jednosměrná sociální síť a to je také jedna z vlastností, která mi nevyhovuje. Různorodost Facebooku, možnost o mém "social circle" vědět "víc" než jenom 140 znakové statusy, se mi navíc nesmírně líbí. Sociální chudoba Twitteru je v tomto ohledu příliš markantní. 

Zákonitě se teď zeptáte, a co ostatní sociální sítě? LinkedIn.com používám jako profesní životopis a podívám se tam párkrát do měsíce, živo tam není a setrvalý spam od lovců hlav a zázračných výdělků těch co mají "2.500.000+ kontaktů" mě do vytržení nepřivádějí. FriendFeed.com jsem po velkých problémech zrušil (jak vás jednou dostanou, už vás odmítají zrušit) a později obnovil do podoby prázdného testovacího účtu, který se snažím úzkostlivě nepropojit s čímkoliv. Na ICQ se tvářím jako neviditelný, takže mě kontaktují opravdu jenom ti u kterých je kontakt přínosem, Google Talk ignoruju, Facebook chat jsem vypnul  - jinými slovy, snažím se zachovat si zdravý rozum a mít klid na práci. A nejspolehlivější "chat" pro mě je e-mail. A mohl by se jím stát Google Buzz. 

Google Buzz se ale asi jenom těžko stane skutečnou sociální sítí (alespoň tou mojí) - občas na něj mrknu,  občas tam na něco reaguju, ale opravdu mi hodně vadí, že 9 věcí z 10 tam je totéž, co jsem viděl u někoho na Twitteru nebo na Facebooku. A je to, opět, jednosměrné. Tam kde to začalo se totiž případné reakce nevrátí. A stejně jako u Twitteru, tam chybí sociálnost.

Takže pro Google Buzz nakonec platí to, co jsem včera napsal na Facebook i Buzz:

Buzz je šikovně v mailu a hodí se pro to co mail, tedy vyvolat přímou komunikaci/diskuzi. Ale nějak pro mě selhává v atraktivnosti. Jednoduchá timeline Twitteru kupodivu vede nad snahami Buzzu seskupovat věci. A složitost a různorodost Facebooku zase vyhrává nad strohostí a nesociálností Buzzu. Je prostě hezké vědět co lidi zajímá i nad rámec toho, co píší do statusů.