WiFi se chytlo, naštěstí něčí cizí. Na stole jsou lahůdkové špenátové dobrůtky, skvělé, sladké nemůžu a většina akcí myslí jenom ve sladkém duchu. V Metru žebral mladý kluk na vozíčku. Hlavu a ruce měl vpořádku. Když mu nikdo do kelímku nic nedával, tak přitvrzoval. Končilo to až pláčem, něco o tom, že chce skončit v LDN a že vybírá peníze na elektrický vozík. Moc jsem nepochopil souvislost.

Dorazil Patrick Zandl, špenát mu prý nechutná, mizí pro koblihu a kávu. Neví o co přichází. Zato přichází hlavní postava, Petr Koubský. Pokud to někoho zajímá, tak Petr stál u mých samých počátků psaní v ČR. A dodnes s vděkém vzpomínám na to, jak mi omlátil o hlavu článek. To bylo ještě ve starých dobrých časech Softwarových novin.

No jasně, klasický trapas, nepoznám Ladu Brůnovou. No aspoň že poznám Patrika, Dominka Hrodka a tiskovou  mluvčí Seznamu. A samozřejmě Káču ze SPIRu. Jsem beznadějný případ, potřeboval bych nějak Face Recignition do mobilu napojené na Facebook.

"Někdy ty pády letadel jsou hrozný," říká Petr Koubský. V rámci diskuse s MIlošem Čermákem na téma Twitter a padající letadla. Nutno dodat, že MIloš má fónii z letadel. Petr se ptá proč je MedvídekPů u mě s kroužek, jednoduché vysvětlení - protože má kroužek. Až ho budu psát s čárkou, tak už kroužek mít nebude.

Přichází děkovačka. Patrick doufá, že losovačka se netýká zimní kolekce. Tašky došly, takže letáky jsou na židlích a na stolech. Všiml jsem si. A stihl je už totálně promíchat.

Miloš Čermák už prý měl hosty co nemluvili vůbec, co nemluvili pořád, hosté co nepřišli. Nejmíň příjemný host prý byl Tomáš Baldýnský, protože to je jeho kamárád. A zpovídat někoho koho máte rádi je nepříjemné. A Miloš říká, že to je i případ Petra Koubského, protože sice nejsou velcí kamarádi, ale má ho velmi rád. A je nepříjemné dávat "takové otázky co dává normálně" :)

"Je to novinář, zakladatel časopisu který určitou dobu hrál významnou roli, softwareové noviny. A spousta lidí mi dala za úkol se zeptat co děla Petr dneska," říká Miloš Čermák.

Petr Koubský říká, "já jsem muž v domácnost, především. Před rokem a půl jsem opustil vydavatelství SWN, částečně v souvislost s rozprodáním dvěma různým majitelům a zčástí s tím, že jsem z toho byl po těhc letech unavenej. Jsem na volné noze, jsem spokojený a mým hlavním úkolem je starat se o dorůstající děti a je mi dobře," odpovídá Petr.

Miloš se ptá, "a to teď pereš v Perwolu?". Petr Koubský na to odpovídá, že "peru v noname přášcích, protože jsem vystudoval chenickou školu a vím že jsou všechny stejný".

Mimo to Pet ručí na VŠE, v malém rozsahu, dvě hodiny týdně, jedne předmět. Nejnudnější část výuky je podle PEtra zkoušení. MIloš Čermák kontruje že to má rád, protože studentky chodí s velkým výstřihem, ¨

Mimo to píše články do různých novin jako freelance. "Kdo si o co řekne a já to umím a mám na to čas, tak to zkusím napsat. Mám pravidelný sloupec v E15 a občas dělám nějaké konzultace".

Po chemické škole PEtr pracoval jako programátor, poslední dva roky pracoval v Akademii věd coby systémový programátor (staral se o místní střediskový počítač, stroj co zabíral celou místnost, a byl to americký počítač od IBM). "Narozdíl od počítačů  o které jsem se staral předtím, tenhle fungoval, měl jsem práci tak 20 minut denně, ale musel jsem tam být, protože tam byly píchačky".

A z nudy prý vymyslel počítačový časopis a koncepci poslal kamarádům do JZD Slušovice a myslel si, že by to mohli dělat - bylo to jedno z mála míst, kde se režim dal okličkovat.

Načež přišla revoluce a Petr se chvíli fyzicky ocitl ve SLušovicích (míněno firmě) a nakonec v roce 1992 od SLušovic "firmu" koupili. První Sofwarovky mimochodem vyšly v roce 1990. A vydrželo jim to až do roku 2007 kdy skončil.

"Já jsem byl nějakou dobu společníkem toho sro a pak jsem prodal svůj podíl druhému společníkovi, Michalu Tomášovi," říká Petr Koubský,

Miloše zajímavé "zlomové" věcí v historii. Podle Petra je to "nástup webu, rok 94/95". "My jsme popravdě řečeno k tomuhle byli skeptičtí, hlavně z toho důvodu že jsme byli malá firma podnikající za vlastní peníze a viděli jsme investice a dlouhodobou návratnost. S webem jsme byli dost pozadu a asi to byl jeden z hlavních důvodů proč SWN ztratily kontakt s tím publikem," říká Petr.

Druhý zlom podle Petra je před rokem 2000, kdy se ten obor proměnil, že začali převládat uživatelé nad technickmi nadšenci a programátory. A to SWN nesvědčio, protože byli zaměření do hloubky a na odborné publikum. "Spotřebitelské časopisy jsme neuměli", dodává Petr.

"Někdy v druhé polovině 90 let, 98 když to řeknu, byl to problém ten, že odrostla jedna generace, z těch lidí se stali manažeři nebo bezdomovci, podle toho jak byli úspěšní. A ta nová generace, která začala být rozhodující, tu tohle moc nezajímalo, ta měla svůj we, svůj pohled na věc, a my zůstali tím jednogeneračním časopisem," hodnotí petr ztrátu vlivu SWN.

Miloš Čermák se ptá na technologickou žurnalistiku a etiku "je etické když Microsoft někoho pozve do New Yourku a zaplatí mu tři dny v hotelu".

"Byl to ze začátku mix přístupů, tak jak jsme to dovedl, tak jak jsme o tom byli schopni uvažovat. Občas jsme se snažili být na ten průmysl tvrdí, my jsme měli takového zábavného autora s pseudonymem Martin Maniš, ten cokoliv napsal, tak přišla výhružka soudní žalobou," říká Petr.

Miloš se ptá kdo to byl. A Petr říká, "byl to doktor medicíny Jan Hýsek, který se živí tím, že je antikvář a jeden čas měl vydavatelství kde vydával obskurní tisky". "Byl to jednoznačný grafoman, můj kamarád, bezvadná člověk".

"Nikdy jsme netiskli kladné rezence, neoznačené PR články, ale bezpochyby jsme tomu průmyslu vycházeli vstříc víc než bylo zdrávo," dodává.

"Potáceli jsme se k tomu přístupu a k tomu dnešnímu pohledu, kteráým se stejně asi nikdo neřící, se to postupně dopracovalo".

Miloše zajímá nějaká významná kauza, ale PEtr si na nic velkého nevzpomíná :)

"Potřebovala branže ty časopisy v té době," ptá se MIloš. "Potřebovala je, hlavně nějaký společný prostor, kde se ujasňovaly názory a stanoviska, kde se formovaly. V předwebové době to nemohla dělat jiná než tištěná média," říká Petr.

"Pak se začal rozšiřovat web s nekonečně interaktivními možnostmi a nízkým prahem publikování, tím se to změnilo a řada časopisů se v tomhle směru vytratila. Dnes je to čistý business, podnikatelská aktivita, aby se na tom vydávalo, Nic proti tomu, S žurnalistikou v takovém tom plném pojetí to nemá společného nic a s formováním mínění také ne," hodnotí Petr.

Nejúspěšnější byl SWN v roce 92-94. "Což jsme v té době nemohli vědět," říká Petr. MIloše zajímá konkurence - Petr uvádí Zajíčkův Bajt. A z hlediska boje o inzertní peníze - každého, říká Petr. Computer World, Chip, PC Magazine, atd.

"Dnes, přiznám se, nečtu. Snad bych je dokázal vyjmenovat, ale český počítačový časopis dnes nečtu žádný," říká Petr.

"V současné době, řekl bych, že mají smysl ty časopisy co zveřejňují praktické návody, tipy, triky. Výhoda papíru je, že tam dostaneš tu dávnku naservírovanou, nemusíš si jí aktivně shánět. Můj vkus to není, ale věřím tomu, že ta cílová skupina může být dostatečně velká", ríká Petr.

INSIDE

Dostávají se k založení Inside - Petr se ohrazuje proti "si si založil Inside" a říká, že to byl projekt v rámci vydavatelstvi. "Inside nebyl můj nápad, byl jsem dokonce proti". Mluvím o podzimu 1999 kdy vyšlo nutné číslo. Od roku 2000 vycházel pravidelně.

"Myslím že to byl nejdražší," říká Miloš, "To byl jeden z důvodů proč se mi to nelíbilo, přišlo mi to arogantní, taky jsem si myslel že to nikdo nekoupí," říká Petr.

"Inside byl koncipován jako newsletter, který bude zveřejňovat čísla a rozbory," vysvětluje. A fungoval dobře, protože získával čísla, která skutečně nebylo možné normálně získat.

Miloš Čermák říká, že na Inside bylo nejvíc hodnoceno Inside Weekly, mailem rozesílané týdenní newslettery. "Když se to objevilo v Inside Weekly tak to lidi brali jako fakt. To byl tvůj nápad a pokračuje to dnesk?".,

"Osud Inside je, že ho koupil nový majitel, Westminster a Inside plynule dál vychází a pokračuje, včetně toho týdenního zpravodaje," říká Petr.

Miloš se ptá na osud IT Czech, které si Petr založil na Facebooku  a kde poslední zápis je dost dávný. Petr to komentuje , že by to někdy možná mohl oživit. A dodává, že nemá ambice mít z toho něco dalšího co bude mít vliv. "Žádné vyšší ambice to nemá," říká Petr,

Dostávají se k Twitteru, "To je hezký slovo ten kanál, u toho twitteru to myslím docela sedí. Mě to ohromně baví, je to moje oblíbená hračka, ale mám k tomu specifický vztah, že pracuji doma a můj kontakt s lidmi v oboru je relativně malý. A když si zapnu ten twitter, tak mám pocit, že si vedle v místnosti povídají lidé a já se může zaposlouchat a nebo to ignorovat. Pocit společenského kontaktu,který si můžu regulovat," hodnotí Petr Twitter.

Miloš po Petrovi chce říct, jestli Twitter bude fungovat pro business. Načež petr říká, že právě proto už není novinář, aby hodnotil něco, co neví ani sami majitelé Twitteru.

"Dobře fungoval prodej Youtube, tam je ten model zřejmý. co se dá dělat s twitterem, kromě toho, že pro google by to byla další hezká služba do portfolia, to nevím. Pro někoho bohatého by to mohlo být dobré pro vylepšení image," říká Petr,

"Mám profil na FB, ale asi ho časem zruším, možná je to fajn, z mého osobního pohledu to smysl nedává. Facebooku rozumím, ale ne pro mě," říká Petr. S Milošem řeší proč Twitter a ne Facebook a v čem je rozdíl. "V převládajícím způsobu jak ta komunita tu službu používá. Twitter jako kecátko, takový instant messaging, další chytré ICQ. Zatímco FB je taková nástěnka, kde v rohu té nástěnky probíhá diskuse, hlavní je ta nástěnk, co o sobě zveřejňuju, jak se tam prodám. Twitter má podstatně příjemnější uživatelské rozhraní," říká Petr.

"Jsem fanda webových aplikací, používám jich hodně. Většinu věcí co nabízí Google, Gmail mám jako svůj základní a vpodstatě jediný mail, google dokumnty, intenzivně Reader, což je zase jeden z mých základních pracovních názorů, mám blog, profil. Z ne-google věci, synchronizační služby, dvě, spanning sync a sugar sync. Pro mě jsou tyhle věci důležité, protože mám tři počítač, jeden Mac na stole, velký, pak dva notebooky. Jeden maličký do vlaku Acer. A potřebuju na tom mít stejná data,"

"Mohu přerušit práci na jednom počítači a pokračovat na druhémm, což se mi moc líbí".

Miloš tradičně zajímá, zda Petr čte noviny na papíře :)

"Já čtu v tuhle chvíli jediný časopis na papíře, to je americký Wired. Jednak ze sentimentality, protože jsem ho četl od prvního čísla, má to hezkou garfickou úpravu, příjemnou do ruky, ten odebírám. Jinak všechno čtu na webu. Můžu si z toho snadno něco vystřihnout a schovat. A je to zadarmo na webu. Pravidlně The Economist," odpovídá Petr.

Pak říká, že objevil dva podobné časopisy - Sentinel /britský/ a Seed /americký/. "Pokud Wired půjde do kytek, tak s těmihle budu pokračovat".

Petr a Miloš pak hodnotí umírající média. "Předpokládalo se, že televize zabije kino, všechno to tady pořád okolo existuje. Jediné co mě napadlo co zaniklo historicky, je telegraf," říká Petr. A zjevně si nemyslí, že by papírová média zanikla. MIloš s ním polemizuje :)

"Ty jezdíš na kole, nejezdíš metrem. Když tam vlezeš, tak všichni mají před sebou otevřenou plachtu novin. Pravda, většinou je to blesk, o tom bysme se mohli bavit, bulvarizaci médií. POkud řeknešk, že serióznost půjde dolů, tak s tím budu souhlasit. Ale právě díky tomu se ta média udrží," říká Petr.

Obsah zadarmo nebo za peníze?

Přichází řeč na zpoplatnění novin a plány amerických vydavatelů na výběr peněz za obsah. A fakt, že ldé tomu nevěří.

"Já si myslím,že už to nejde, Zpoplatnit v nějakém měřítku webnový obsah. Ta plechovka s červy je už otevřená a zpátky je už nedostaneš. Lidé si zvykli a budou ho hledat zadarmo a placené zdroje budou ignorovat. Specifický obsah, tam jo, tam to určitě fungovat může a toho zpoplatněného specializovaného obsahu může být víc a asi bude. Zpoplatnit ve vellém měřitku Daily Telegraph a New york Times, ne, myslím že ne," říká Petr.

Miloš upozorňuje na náklad noviny 400 tisíc lidí a web, za měsíc, 27 milionů lidí. A web přináší 3% příjmů. "27M lidí nedokážou pumpnout jako ty co čtou papírové, kde je ta chyba?" ptá se MIloš.

"Nevím, jediné co můžu nabídnout, je to přechodná doba, časem se to ustálí, ale jak, to nevíme. Když jsi v přechodné době, tak vidět co je na tom druhém konci, to nevidíme," říká Petr,

Miloš se vrací ke svému "Kindle" kde prý čte daleko víc, než jak to dělal na webu. Nescanuje, opravdu čte články, protože "když za to zaplatíš, tak tě to vrací k tomu příjemnému čtení", říká.

"Kdyby třeba ten Economist zpoplatnil obsah, tak bych si ho tímhle způsobem určitě předplatil, Já to nedělam, protože teď nemusím. Já tím popírám trochu co jsem před chvíli řekl, ale nejsem povinnen sám se sebou být konzistentní," říká Petr.

Načež se odebírají k tomu, jestli web nezabíjí "to psaní" - logická otázka, protože 160 znaků v twitteru  asi zabíjí, haha.

"Já to jinak neumím, každý máme nějaké omezení, já umím psát tímhle způsobem a musím být smířený s tím, že to publikum se omezuje na lidim kteří jsou ochotní tomu věnovat čas," říká Petr. A dodává, že Miloš dosáhl toho zázraku že tyhle dvě věci skloubil. "Píšeš sloupky do slovenského SmE, který nepíšeš jinak než všechno ostatní," říká Petr.

Novinky ...

Miloš se vrací k plakajícímu člověku z Jabbim a o tom že novináři píší o Google a ne o skvělém českém Jabbim :)

A dostávají se k českým úspěšným projektům - PEtr mluví o Romanu Staňkovi (NetBeans, Systinet, Good Data). Pak mluví o Wirenode nebo jak se jmenuje ta (dle mého) zbytečná věc co řeší extra obsah pro mobily. "Jdem se mi líbí. Tradičně světovou úroveň mají antiviry, vyvíjejí se tady velice zajímavé hry".

"Na druhou stranu, potřeba zdůraznit, že žádná skype, žádná celosvětová bomba, tady nevznikla. Neříkám že nemůže, ale chválím české vvojáře do nebe",

"Je tady veliká propast mezi investicemi IT ve firmách a tím co z toho dokážou získat. Neplatí to samozřejmě obecně, v telco a bankovnictví se povedlo zavést užitečné služby, ale jinak toho tady moc nevidím jako v zahraničí. Tím se dostáváme k pojmům jako znalostní ekonomika," upozorňuje petr.

Následně řeší "proč" to dělají špatně - Petr si myslí, že nejsou dostatečně pod tlakem. "Třebe se tak stane teď v té slavné krizi, ale jistý tim nejsem". A začínají řešit to, že většina "chytrých" lidi krizi "zpochybňuje".

"Je to podobné jako s tou prasečí chřipkou, On to nepochybně problém je, zbrusu nový virový kmen o kterém nikdo neví jak se může zachovat, takže ta opatrnost je plně na místě. Ale co z toho udělají média je tak přehnaný obrázek, že vlastně člověk přestane těm problémům a nebezpečím věřit. Je to jak ten chlapeček co pořád volal že se topí a když se mu to opravdu stalo, tak mu nikdo nešel pomoct," říká Petr.

Miloš se ptá kde je střítlivý pohled na krizi.

"Minulý týden jsme se dozvěděli, že státní rozpočet je v pytli, jak bych to nejlépe řekl, že se nevybere jednoduše na daních tolik, aby se dal sociální systém a s ním související věci dlouhdoobě ufinancovat. Důvod je že ekonomika neporoste tak jak se předpokládalo a na daních, hlavně z příjmu, se tolik nezaplatí. Tohle je jedna z věcí, které je střízlivému pohledu patří. To že se zpomalí růst průmyslu o 3%, to může být pákovým efektem na to jak země funguje. To je první věc o kterém bychom měli mluvit, že jsme na výkyvech ekonomiky mnohem víc závislí, než by se zdálo. Není možné to ingornovat, jinak dopadneme špatně," říká Petr.

"Výrazný pokles Německé enomiky se na nás tvrdě podepíše i když bude česká ekonomika fungovat dobře, Je třeba mluvit o faktech a očistit je o ideologické pohledy z prava i leva. Ekonomická realita se v mediální vřavě těžko nachází".

POLITIKA

"Hlásím se k levicovému postoji, i když je v dnešní době složité co to vlastně znamená. POjmy se dnes proměnily, proti tomu jak se daly chápat před 40 lety, v dnešní době je těžké je definovat. doba je turbulentní a kdoví co z toho vyleze až se ty víry usadí. věřím na rozumnou míru společnské solidarity, věřím na to že aby společnost dobře ufngovala tak musí mít nemalou míru přerozdělování aby bylo na ty dobře fungující veřejné statky, aby byly silnice a slušně fungující škola a spousta dalších věcí, které se nedají zaplatit jinak, než ze společné hromádky," říká Petr. A dodává, že se svůj názor nikomu nevnucuje.

"Sociální demokracii, kterou jsem volíval, bych dnes už nevolil, protože z heldiska osobností, které tam jsou, se pro mě stala nepřijatelnou," říká Petr Koubský.

"Vajíčka jsou pitomost a nelíbí se mi", dodává Petr. Dostávají se k vlivu internetu na politikum, přímé demokracii.

"Přirozeně o tom asi přemýšlí každý kdo si všímá co dělá internet a technologie se společností. Zatím si myslím, že se to hodně přeceňuje. Internet a sociální nástroje mohou způsobit zesílnení - na webu revoluci nevyvoláš, tak jako se třeba teď odehrávaly protesty proti výsledkům voleb na ukrajině a litvě. Tam jí nezpsobiš, ale můžeš jí zesílit. Když už nějaká tendence a hnutí existuje, tak se dá učinit akceschopnější"

Přímou demokracii, tedy obejití parlamentu a v řadě věcí budeme hlasovat sami? PEtr Koubská říká, že fandí referendu, ale nefandí přímé demokracii, obcházející parlament. "Lidé v parlamentu, z větší části blbí, neschpní a uplacení, jsou viditlení a po 4 letech je možné je odvolat," dodává.

"Konzervativní levičák, šílená kombinace".

Miloš se vrací k anglickému případu proplácení čehokoliv (včetně porna a zametání kurtuů) a zda to není zklamání.

"vždy je důležité se ptát kolik toho existuje a kolik toho bylo odhaleno. Nelze dělat demokracii bez demokratů, říkal Masaryk. Duch slušně fungující férové společnosti hodně chybí, v Británii je hodně zakořeněn. Nejde o lidi co sedí v parlamentu, jde o společnost, jak se na to dívá, co pokládá za správné. Když je v Británii skandál podobného typu tak se ze zainterestovnaých většinou stanou politické mrtvoly. Je to pravděpodobnější než u nás," říká Petr.

"U nás se nestane nic, protože to společnost toleruje," dodává.

Přichází čas na otázky a MIloš to komentuje s tím že on má tu manickou fázi, Petr tu depresivní a že to na něj přechází.

DOstávají se k Martinu Manišovi a jeho kouzelným tiulkům (třeba Vraťte MS Word zpátky Irům, případně "Idioti mají přednost" což byla recenze na nějaký grafický editor). A právě vedle posledně jmenovaného článku se podařilo otisknout inzerát IBM na hledání nových pracovníků .-  a nedostali za něj zaplaceno.

"Kvalita a množství, součin těchto dvou veličin je konstantní," hodnotí Petr své podnikání.  A chce se soustředit spíš na tu kvalitu. "To je také důvod proč jsem opustil to původní zaměstnání, tlak na nadprodukci byl velký a já potřebuju svůj čas a klid, když jsem z tohoto bodu byl vychýlen, tak byl čas přestat".

Přichází řeč na volení online, elektronické volby. Petr upozorňuje na Estonsko a jejich poslední parlamentní volby - "je tam pozoruhodné jak málo lidí to využilo, přesto že je to vysoce zasíťovaná země a každý občan tam má od státu přidělenou adresu. Teoreticky vše nasvědčuje tomu, že by se složení posunulo směrem k mladším lidem, kteří k volbám dnes nechodí. Ale podle Estonska by se nestalo vůbec nic."

Miloš zachraňuje situaci bez otázek a dostává se k tomu, proč tady nedominuje Google, "jsme národ, nebo země, která je uzavřené do sebe, málo komunikujeme s tím světe, chceme všechno česky, neumíme jazyky ve srovnání s ostatními jazyky a z toho plyne i to srovnání, Helenou vondráčkou počínaje a seznamem konče."

"Pokud dokáže seznam přicháze s novinkami, bude to ale těžší a těžší, tak se mu může dařit skoro neomezeně dlouho, akorát že mu ten dech může dojít snáz než google, pokud by se google rozhodl do toho opravdu šlápnout a obsadit český trh. Žáddná lokákní firma na tohle pochopitelně nemůže stačit"

A já už začínám mít zapisování dost, takže končím :)