Výsledky ankety „Jak přinést bezpečnost na sociální sítě“ (Bringing Social Security to the On-line Community, viz tisková zpráva) vycházejí z odpovědí náhodného vzorku více než 250  uživatelů a poukazuje na některé potenciálně nebezpečné zvyky a návyky. A u většiny z nich je, oproti původní tiskové zprávě doplnit, že máslo na hlavě mají provozovatelé sociálních sítí.

I přes masivní používání nejrůznějších sociálních sítí doma nebo v práci (86 %) nedodržuje většina uživatelů pravidelně ani následující základní bezpečnostní pravidla:

• Změny hesel (64 procent zřídka nebo vůbec). Dodávám, že samozřejmě změny hesel nejsou populární krok, ale v počítačových sítích bylo něco podobného řešeného vynucenou změnou po určité době. O něčem podobném si v sociálních sítích můžete nechat jenom zdát.
• Úprava nastavení soukromí (57 procent zřídka nebo vůbec). Dodávám, že na příklad Facebooku je vidět, že jeho tvůrci jsou typickým příkladem toho, že nejprve vytvoří potenciálně nebezpečné prostředí a situace, hrozně dlouho hrozně dlouho nechají vše bez povšimnutí a pak zavedou změny, které stejně lidé nepostřehnou nebo nepochopí. Nastavit si "bezpečnější" Facebook je hodně problematická záležitost.
• Informování administrátora sociální sítě (90 procent zřídka nebo vůbec). Dodovám, že opět Facebook je příkladem toho, že administrátory sociální sítě nelze informovat o ničem. Kontakt je obtížný, když už svůj dotaz nebo upozornění pošlete, nečekejte odpověď. Pokud dorazí, je zpravidla reakcí na něco zcela jiného a je vidět, že cvičená opice nenašla váš dotaz v očekávaných otázkách.

„Stále častější útoky na oblíbených sociálních stránkách dokazují, že jejich uživatelé by měli myslet více na prevenci a vzájemně se před hrozbami varovat,“ řekl výkonný ředitel CMO Council Donovan Neale-May. Pro pana ředitele mohu nabídnout zkušenost, že informovat na Facebooku o nebezpečích vede k zásahu administrátorů v podobě zrušení účtu, který informuje o nebezpečích. Naštěstí administrátoři Facebooku neumí česky, takže naše lokální varování mají šanci zůstat nepovšimnuta. Kdo by ale především na bezpečnost a varování uživatelů měl myslet je ten kdo sociální sítě provozuje - a zde je jenom jedno velké ticho a ignorace. A aktivní podpora udržující nebezpečné prostředí - stačí se podívat na Facebook aplikace, které mohou nekontrolovaně dolovat osobní údaje přátel svých uživatelů.

Respondenti zmiňovaného výzkumu definovali několik obvyklých praktik, které provádí navzdory zřejmým bezpečnostním rizikům při zapojení do sociálních sítí a mohou nechráněné uživatele poškodit:

• 21 procent respondentů přijme nabídku na kontakt od členů sítě, které osobně nezná.
• 51 procent nechá známé či spolubydlící navštěvovat sociální sítě na svém osobním počítači.
• 64 procent respondentů kliká na odkazy od dalších členů sítě.
• 26 procent dotázaných sdílí prostřednictvím sociálních sítí soubory.

Co zvláštního je na přijmutí kontaktu od někoho koho osobně neznáte? Řekl bych, že nic. Právě o tom sociální sítě jsou. O navazování nových kontaktů. Pokud by se Facebook rozhoupal a vedle Friend/Přítel umožnil také Contact/Kontakt, bylo by to jistě průhlednější. Není tomu tak, takže pojem Friend/Přítel v sociálních sítích devalvoval právě na ten kontakt - a z kontaktů, které jste předtím nikdy neznali, se mohou skutečně stát reální přátelé.

Stejně tak není nic zvláštního nechat známé a spolubydlící navštěvovat sociální sítě na (svém) osobním počítači či klikat na odkazy od dalších členů sítě (Facebook by bez vkládání odkazů byl nepoužitelný a zbytečný).

To, že se na základě těchto aktivit 20% uživatelů setkalo se ztrátou identity, 47% se nakazilo nějakým malware a 55% se setkalo s phishingem (rhybařením) není problém ani tak uživatelů, jako bezpečnostního modelu - nebezpečné prohlížeče, nezabezpečené počítače, nekvalitní antivirové programy.

AVG si očekávatelně v aktuální tiskové zprávě přihřívá vlastní polívčičku, doporučuje uživatelům používat AVG Linkscanner (webový štít) a to hned jako první doporučení. Není pochyb, že něco takového pomůže, bohužel opět jenom s jistými omezeními. Pokud se stanete obětí aktuálního (čerstvého) útoku, je více než pravděpodobné, že vám více pomůže svěcená voda, než antivirový program (a je jedno, jestli je to AVG).

V ostatních doporučeních (viz tisková zpráva) jsou samozřejmě užitečné rady, ale postrádají například velmi důležité upozornění  -

• nepoužívat počítač pod účtem s administrátorskými právy
• či ještě důležitější, nepoužívat chronicky nebezpečné prohlížeče,
• nespouštět programy o kterých nic nevíte
• a hlavně, nezadávat své jméno a heslo do sociální sítě do jiného webu, než do kterého patří - právě přes porušování tohoto pravidla totiž dochází k nejvíce případům ztráty identity.

Paradoxně AVG doporučuje, abyste "nepřijímali nabídky na přátelství od osoby, které sami neznáte" a dokonce "nežádali o přátelství osoby, které sami neznáte". AVG se tak úspěšně podařilo předvést, že jim unikl nejpodstatnější smysl sociálních sítí.