"Tam to trvá než se to zveřejní," říká Miloš a naráží na Lupu, která dva týdny po ukončení kariéry "generálního ředitele" pořád Michala Klímu titulovala jako generálního ředitele Economia, a.s. - že by Miloš narážel na famózní vlastnost publikačního/redakčního systému v Economii? Tam totiž prosté zveřejnění článku, včetně zveřejnění změn, trvalo minimálně patnáct minut.

MIchal Klíma říká, že teď "odpočívá" a taky prý bude mluvit otevřeně. A "pokud se vám bude zdát, že to nechci říct, tak taková věc prostě není". Samozřejmě, mlčenlivost se nejlépe dodržuje pokud dělám, že ty věci nebyly, nejsou a nebudou :)

"Dohoda s vlastníkem Economia na poradenskou činnost" je současné označení činnosti Michala Klímy. "Poradenský kontrakt se společností Respekt Média" je hezké označení, ale z vlastní zkušenosti vím, že tohle se běžně používá jako "odchod v tichu a pohodě" a zároveň "pojďme uklidnit tisk".

"Co bude dál a jak bude Economia řízená je otázka dalšího vývoje, Probíhá tam příprava na výběrové řízení na nového šéfa a obsazení dalších pozic," komentuje Klíma současné "bezvládí" Economia (společnost je řízena finančním ředitelem). Miloš se snaží naznačit, že Klíma byl odvolán, ten kontruje, že se dohodl na odchodu sám. "Economia představuje 1% pana Bakaly," naznačuje jak velký význam může mít takováto záležitost.

"Cena za kterou Bakala tu firmu kupoval, neodpovídá ceně, kterou mají ty akcie dnes. Došlo k jednoduchému problému, že nebylo jak vypočítat cenu těch akcí," komentuje Klíma situaci s nedokončením prodeje vlivem hospodářské krize.

Miloše teď zajímá, jestli se "předseda představenstva opravdu účastní nebo jestli je to jenom figurka". Michal Klíma říká, že vlastník je finanční investor a v představenstvu jsou dva lidé z novinářské branže - ale upozorňuje, že se představenstvo sešlo třikrát od doby co bylo sestaveno. "Nelze mluvit o tom, že by do toho nějakým významným způsobem zasahovali," říká Klíma.

Čermák se směje tomu, že "ani trikem z Klímy cenu nedostane". Z Economie bylo koupen 88% podílu. "ta cena která kolovala byla přemrštěná," říká Klíma.

"Krize značně změnila situaci," znovu upozorňuje Klíma. "Cenu značně vyšponovalo to, že za oponou té koupě, proběhlo jisté soustředění. Vy jste se jako management spojily s tím majitele co vyhrál, čí to byl nápad se spojit?" ptá se Miloš.

"Ve chvíli kdy mě majitelé řekli abych se do toho zapojil a sehnal českého investora, tak jsem vzal tužku a papír, napsal ty 4 co tady jsou, se všemi mluvil a nakonec se dohodl s panem Bakalou," vysvětluje Michal Klíma. "Zdálo se mi, že to ze všech z nich nejvíc chce," dodává.

"Druhým zájemcem, tam se spekulovalo, byl snad investor vydavatelství Mladá Fronta. Se říkalo, že je spojen ruským vlivem, nebo kapitálem," pokračuje Čermák a ptá se, jestli tohle Klíma psal nebo říkal. "Já jsem říkal, že vydavatelství mají mít průhledné vlastnictví. V tomhle případě tomu tak nebylo a to považuji za krajně nebezpečné pro média. A druhá věc, jestliže nejsou průhledné vztahy a zároveň existují zájmy různých ruských finanční lobby, průmyslovch, politickýhc, získat kontrolu nad médii v našem regionu, tak je to také nebezpečné. A spojení těch dvou věcí i když není prokázané, to podezření tu je," komentuje klíma.

Miloše zajímav, proč Bakala kupuje média. Klímá říka, "na to žádnou překvapující hypotézu nemám, jsou lidé které přitahuje vlastnictví médií. Mysím že ho to prostě zajímá jako člověka a majitele," vysvětluje Klíma.

Miloš se vrací a ptá se jak se Michal dostal k novinám. "Přes lidovky před převratem. Samizdatové číslo vyšlo v lednu 88, dva roky vycházely jako xeroxovaný měsíčník, v druhém roce jsem se staral o distribuci a výrobu části toho náklad," říká Klíma. Pracoval přitom v T-Plánu ve funkci administrátora osobního počítače (ústav měl jeden osobní počítač). Poté se podílel na obnovení lidovek (přechodu z ilegality do legality) a v lednu 90 nastoupil jako technický ředitel a měl na starosti computerizaci novin - lidovky se staly prvními českými novinami, které měly počítačovou sazbu. Pozdeji ředitel firmy do roku 1997 a přešel do economia.

Miloš Čermák se snaží vydolovat z Michala "jak vzpomína na dobu roku 90/91", což je podle Michala otázka na "dlouhé zimní večery". A dodává, "komputerizace to bylo fascinující, tady nebyl příklad, noviny se vyráběly, pokud se sázely na horké sazbě na 100 let starých strojích. Americký novináři když to viděli, tak vzpomínali že zamlada když začínali to zažili. Skutečna prehistorie. Noviny pokud se začínaly sázet, tak to byly Macintoshe a ty vůbec nebyly v ČEskoslovensku. V plánované politice se plánovaly jenom IBM compatible. A neexistovala vůbec možnost spojení Macu a PC. To tehdy se říkalo, že to prostě nejde," říká Klíma.

"První výplaty jsme platili tak, že finanční ředitel vybral svoje sporožiro a zafinancoval to. Lidovky začínaly tak že dostaly předem zálohu od PNSky a tiskárna nám počkala," hodnotí nelehké počátky. "Jako jedněm z prvních na světě se nám, nejspíš, podařilo udělat síť která začínala na PC a končila na MAC. POtřenovali jsme levné terminály na vstup a kvalitní počítače na sazbu na konci," dodává.

MIloše zajímá proč se kredit Lidovek zratil a prohráli s Mladou Frontou. "Je to podobné jako proč nevydrželo občanské fórum nebo občanské hnutí. Jedno je, že se ty noviny daly do politických služeb tehdejších reformních stran, uvnitř probíhaly nekonečné vnitřní boje." upozorńuje Klíma. Miloše se ptá proč to jako ředitel neovlivnil, Klíma kontruje tím, že ředitel na obsah vliv neměl.

"Originálně se vrábělo něco přes 500 kusů, ale pak si to lidi množil," říká Klíma něco z historie původních Lidovek. "To se blížíme k dnešnímu nákladu," vtipkuje Miloš Čermák.

"Dělat deník a dělat měsíčník ve 24 stránkách je něco uplně jiného," dodává Klíma. Miloš upozorňuje na střídání šéfredaktorů a ptá se, jestli i na to neměl Klíma vliv. "Na to sem vliv měl, v určité míře". Čermák pokračuje dotazem na to, proč z Lidovek odcházel. "Bylo to hektické odbobí a dostal jsem nabídku od Economie, zdálo se mi že těch sedm let zkrátka stačilo, zdálo se mi že ty noviny jsou v docela dobrém odbobí, po sedmi letech se podařilo zvrátit trend poklesu. Nastoupil tam Pavel Šafr a podařilo se mu to co se nepodařilo nikomu předtím. Tak jsem si říkal, teď je to príma čas odejít," vysvětluje Klíma.

"Nastoupil jsem jako výkonný ředitel, ale pak se ukázalo, že to nebyl dobrý nápad, ta funkce byla špatně nastavena, bylo tam takové dvouvládí," vysvětluje Michal jak skončil coby výkonný ředitel a stal se ředitelem Economia OnLine. Miloš konbtruje "a ta pak byla zase zrušena a přešla do Economie?". Podle Klímy je to projev firem řízených zahraničními vlastníky. A vysvětluje něco o rozpočtech, plánech útrat a ziskovosti a hodnotí založení Economy One v Německu a "Internet je blbost" všeobecnou směrnici, kterou němečtí vlastníci vydali - v roce 2003 v zásadě oznámili nutnost to zase zaintegrovat a je potřeba z toho vycouvat.

"To co se tam pak následně dělo bylo zavírání těch věcí, které jsme otevřeli," dodává Michal Klíma. "ihned vznikl tuším v roce 98 nebo 99 a byl to statický server a bylo to na základě dohody s firmou Macron ale nemělo to žádný aktuální obsah," říká Klíma. Miloš Čermák na to špičkuje, že "mnoho lidí na iHNedu říká, že je dobré jenom to jméno.".

"Co se stalo v roce 2003 byla chyba, Economia měla našlápnuto na to aby pokračovala dál. Otázka je čím to poměřujete, iHned je ziskový, přispívá economii poměrně slušným podílem na výnosech i ziscích, z tohodle hlediska prostě funguje dobře," říká Klíma.

"V době kdy jsem byl ředitele jsem měl k tomu 1000 a 1 výhradu a hádal jsem se o spoustu drobných věcí a myslím si že se tam spousta věcí dala dělat líp, ale uplně zásadně kritický k tomu nejsem," hodnotí KLíma iHned.

"Economia udrží asi 10% z Internetu," odpovídá Klíma na otázku jak si stojí internetové příjmy.

Klíma mluví o úspěšných vydavatelích majících úspěšný internet v Evropě - a poukazuje na Telegraf, který má integrovaný news room. A zároveň na VGA (fonetický přepis) v Oslu, kde nic takového nemají. "Docela mě překvapilo, že to takhle jednoznačne, ani z těch leaderů, nevyplývá," dodává Klíma k všeobecnému předpokaldu, že musí existovat společný newsroom.

"Print je jiná profese, než lidé kteří jsou specializovaní na online, Jiné knowhow, jiná mentalita, chtít po těch lidech co dělají print aby dělali dobře online, to nejde," dodává Klíma.

"To že se svět mění ve všech oborech, čím dál rychleji, to je přece jasné. Není dobré se koncentrovat jenom na obory co nás zajímají, ale podívat se i na další obory," říká Klíma. Miloš pokračuje svým oblíbenám "noviny nikdo nečte" (v sále klasicky zvedají ruku 2 lidé, ale ten sál je fakt špatný vzorek). A řeší, že amerika není Evropa. "Přípusťme že tam byla přezaměstnanost, na mě ty sály v americe působily jako nepatřičnost," říká Klíma.

"Věříte tomu, že noviny v té krizi nejsou?" ptá se Čermák. "Ale noviny samozřejmě jsou v krizi, já nezužuji noviny na papírové vydání, jak se budou šíři noviny za pár let, to je otázka," kontruje Klíma. A chlapci se tam nějak zapletli, mám pocit že oba říkají to samé, ale nějak se pořád nechtějí pochopit

"Já osobně věřím v elektronické čtečky, to si myslím že je něco co má budoucnost," dodává Klíma.

Miloš řeší čísla, 55 tisíc čtenost noviny, 550 tisíc návštěvnost iHNed.cz a řeší opačné poměry v příjmu. "Ale takhle to funguej i ve světě," říká Klímal. "To je největší problém, se nedaří najít model, který by zkasíroval ty lidi co to čtou online, vydavatelé z toho mají těžkou hlavu," říká Klíma.

"Moje vize byla v tom, že jsme dělali obsah tak, abychom si zachovali ziskovost. Handelsblatt po nás chtěl vysokou rentabilitou celkovou i jednotlivých operací. a několik let po sobě jsme byli nejlepší vydavatelství tady v tomto státě. Dělali jsme weby úsporně abychom tam tu rentabilitu měli," vysvětluje Klíma. A neřeší otázku ČErmáka, jak dořešit otázku malých příjmů z online.

"Jediná možnost jsou výnosy z reklamy, si myslím. K té diskusi co probíhá o placeném obsahu, zejména v malých státech, kde prakticky obsah medií se překrývá, vysoké procento pochází z jedné tiskové agentury. Představa že se všichni dohodnou? Zavře to jeden nebo dva, já si myslím, že to není možné. Nevěřím, že v našich podmínkách je možný placený obsah. Věřím že se to může podařit WSJ nebo někomu kdo má exklusivní inforamce," říká Klima.

Miloš pochybuje o tom, že by reklama mohla zaplatit obsah typu který vytváří WSJ nebo NYT. Michal mu kontruje, že ano, že internetová reklama roste rychleji než ostatní a je to jenom otázka času.

Klíma hodnotí to, že dnešní noviny jsou "hezčí" protože je to dané možnostmi technologie a mírně se pozastavuje nad spojením "bulvární" s "lepším" vzledem novin. "Médium se přizpůsobuje technologii a využívá jí," dodává.

MIloš upozorňuje na obsahovou změnu - novináří musí psát pro lidi, kteří ty zprávy už vědí. A ptá se jestli dnes četl Michal noviny. Ten říká že ne a "kdy jsem je měl číst? Přiznám, že je čtu večer, v poslední době hospodářky a lidovky,

A přichází čas na dotazy

Ptám se zda "HN jsou tak vlivné jak se staví". MIchal Klíma se vrací k relativnosti hodnocení a přechází k tomu, že "v každé zemi jsou noviny typu HNm, nízký náklad, elita". Miloš ale říká "i když WSJ má největší náklad v americe, neplatí to vždykcky".

"POzice HN není nijak slabá z počtu prodaných kusů. Ve srovnání s kolegy z jiných zemí jsou v horní polovině. Handelsblatt má náklad o něco vyšší než HN a ta země je o hodně vyšší. A ten vliv, ta odpovídá té cílové skupině, kterou HN mají," říká Klíma.

Miloš řeší otázku serióznosti. Michal Klíma si myslí že "já nevím jestli se vlastně říká, že jsou HN nejserioznější, patří mezi seriózní noviny, měly by pracovat tak aby měly v sobě určitou míru konzervatismu, nepouštět zprávy které nejsou veřené, atd. Nevím jakým způosbem se vlastně serioznost...", odpovídá Klíma

"Posun k větší barevnosti a většímu počtu grafických prvků je prostě cesta, která je správná a která je vpořádku," hodnotí Klíma novou podobu. "Já osobně to nepotřebuju, nedělá mi problém přečíst článek i když je dlouhej, prostě obvyklá chyba lidí kteří rozhodují je, že podřizují rozhonutí svým vlastním kritériím. Čtenáři to přijali velmi pozitivně, dělali jsme si několik anket," říká Klíma a dodává. "Jedna věc je jaká se vytvořila formální stránka a jak se to využívá, tam je ještě hodně dlouhá cesta," upozorňuje.

MIloš se ptá na personální změny, zda se toho mají čtenáři obávat. MIchal Klíma se "nechce dotknout významu těch lidí, v českách novinách je to normální, byť si nemyslím že je to správné - v českých novinách je to anomální ve srovnání se světěm. Jak lidé lehce odhcázejí a přecházejí z jedněch novin do druhých," říká Klíma

"Je to jedna z těch věcí" proč jsou naše noviny v takovém stavu v jakém to je. Beru to i na sebe, že se nám nepodařilo vytvořit takovou situaci, že ti lidé se ztotožní s novinamia že jsou tvářemi těch novin," říká Klíma.

Aleš Borovan se ptá na "ROmana Gallo co byl odejit" - Klíma reaguje, že "nebyl odejit a odešel sám. byl tam nějakou dobu a podařilo se mu udělat docela dobrý vývoj. Ve chvíli diskuse o dalším rozvoji si to vyložil jako projev zásadní nedůvěry a odešel, ale myslím že to bylo spojeno s nabídkou Aktuálně. Nebyl odejit, neříkám že by k tomu možná nedošlo," říká Klíma.

"Budoucnost noviny? Ctečky, noviny v elektronické podobě, zůstanou i noviny na papíře. Vůbec si myslím, že fascinace formou je přehnaná, noviny jsou o obsahu, o kvalitě zpracování inforamcí, přidané hodnotě, hierarchizaci obsahu. O tom se má mluvit, když se mluvo o novinách," říká Klíma

"Povrchnost, neoriginálnost, pomalost" aneb tři věci, které Michalu Klímov nejvíc vadí na českých novinářích. Na novinách ho prý nejvíc vytočí když se píše o něčem čemu rozumím a je to v novinách uplně jinak, než je to ve skutečnosti.

Otázka integrace iHNed a HN? "Chtěl jsem aby se uplně integroval, 100 procentní integrace, kompletní tým smíšený - to zatím tak není, je tam jeden stůl který dělá ty internetové stránky," říká Klíma.

KONEC :)