Zajímavá myšlenka, že by se snad Paroubek znemožnil sám. Je to prý ústřední motto volební kampaně ODS. A něco mi na tom tak nějak nesedí. Paroubek, Rath, Bém, Jančík, Langer, Topolánek a pár dalších politiků se znemožňuje už několik let. Přesto se jim to stále nepodařilo. ODS se nicméně, jako celku, daří více a více se stát nevolitelnou. A ano, patřím k té části populace, která "nepochopila důmyslnou strategii ODS". Jak to alespoň vysvětluje Langer. Důmyslná strategie pravděpodobně spočívá v tom, že "ryba smrdí od hlavy" bude dovedeno k absolutní dokonalosti. A paradoxně je zcela jedno, která z těchto stran to je. Smrdí to ze všech stran stejně.

Papalášismus, korupce, megalomanské plýtvání penězi, jánabráchismus, nezodpovědnost, neschopnost sklopit hlavu a přiznat vinu či omyl. Přidejte si k tomu usilovné budování nedůvěryhodnosti napříč celým politickým spektrem. Neustále dokola se opakující momenty, kdy si musím klást otázku - dělají si z nás prdel? Zkoušejí jak daleko mohou jít? Nebo jsou si tak jisti svou neomylnosti a nepostižitelnosti, že je jim uplně všechno jedno?

Česká politická scéna se za poslední roky zvrhla pouze ve vzájemné vymezování, poměřování ega a velikosti orgánů. Tu je to sexy mozek, tu je to něco jiného. Vždy je to ale jenom o souboji jednotlivců a nezájmu o budoucnost. Míra znemožnění je taková, že některým z politiků bych se rozpakoval podat ruku a říct "dobrý den". Nezaslouží si ani jedno.