Tablet PC
Dva dlouhé roky trvalo, než Tablet PC spatřilo světlo světa v reálné podobě.
Po dlouhé dva roky nebylo jasné, nakolik se uplatní původní představy
Microsoftu, nebo zda převáží představy a potřeby výrobců hardware. V listopadu
2002 by Tablet PC mělo být oficielně uvedeno do prodeje a dostat se mezi běžné
uživatele.
Něco z historie Tablet PC
Microsoft
Tablet PC bylo veřejnosti představeno prakticky před dvěma lety.
Nepředstavoval jej nikdo menší, než Bill Gates osobně. Tehdejší představy byly
poplatné počáteční euforii a své "pí ár" si přihřívaly i některé firmy snažící
se využít všeho, jenom aby se dostaly na trh. Typickým příkladem byla představa
Crusoe TM5800 - Tablet PC vybaveného Crusoe procesorem a majícího se
skutečným PC či notebookem pramálo společného. Vděčné téma pro noviny
pochopitelně nevydrželo příliš dlouho.
Minulý
rok přinesl další představení Tablet PC, opět nikdo jiný než Bill Gates
osobně a nikde jinde, než na Comdexu. Došlo ovšem k první velké změně -
Tablet PC náhle bylo klasickým notebookem používajícím klasické Intel
procesory - až na malé výjimky, jako třeba
Compaq
Tablet PC (prozatím stále ve stádiu prototypu) viditelný na obrázku
vpravo (na obrázek lze kliknout, zobrazí se čitelnější podoba) - ten měl
obsahovat také Crusoe (Transmeta) procesor. Bez zajímavosti není ani
vizuelní podoba s Compaq iPaq, které je ale Pocket PC hardware.
Skutečné Tablet PC
Původní
představa Tablet PC (velmi nízká hmotnost, vysoká výdrž baterií,
specializované jednoúčelové zařízení nenahrazující osobní počítač) evidentně
padla za obět představám a potřebám výrobců hardware, stejně tak jako současným
technickým možnostem. Skutečná Tablet PC jsou totiž ve skutečnost
notebooky (se všemi klady i zápory) a mají otočnou obrazovku
(displej). To jak nakonec Tablet PC dopadlo tudíž můžete vidět na
fotografiích skutečného exempláře - pochází od společnost Acer a
do České republiky se dostal díky jednomu z Microsoft lidí, kteří pracují v
oblasti Tablet PC a mobilních služeb (na obrázek vpravo lze opět
kliknout, dostanete podstatně čitelnější fotografii).
Tablet
PC v této (prozatím) poslední podobě je ve skutečnosti cosi, co může být
nazýváno spíše convertible - slovo odvozené ze skutečnosti, že hardware
tohoto typu je možné přeměnit mezi běžným notebookem a novým Tablet PC -
jediné co je potřeba udělat, je otočení displeje. Oproti klasickému notebooku
jde ovšem o displej dotykový, lze jej tedy po otočení usadit na
tělo notebooku a používat pro ovládání Tablet PC - ovládání a
pochopitelně i psaní.
Tablet PC je podle standardů Microsoft vybaveno Windows XP
doplněným o podporu dotykového displeje a změnu zobrazovací logiky. Při
zamyšlení se nad tím, proč se vlastně neudržela původní představa zcela
specifického Tablet PC zařízení, musíte logicky dojít k jednomu z
nejpravděpodobnější závěrů. Strach výrobců hardware je vedl k tomu, aby zvolili
"to nejlepší z obou světů". Acer TM-100 (o kterém již byla řeč) je potom
notebookem i Tablet PC podle toho co zrovna více potřebujete.
Stežejní aplikací
odlišující Tablet PC od notebooku je potom aplikace jménem
Journal (Žurnál) - jde o inteligentnější podobu poznámkového bloku,
uzpůsobenou pro psaní na dotykovém displeji (nutno ještě zdůraznit, že Acer
TM-100 má dotykový displej, který ale bohužel není možné ovládat dotykem
čehokoliv, musíte prostě mít tu správnou tužku). Tablet PC se v
takovémto případě začíná více podobat záznamovému bloku - a skutečně také
zaznamenává psací písmo, které je poté s trochou štěstí nechat
převést pomocí software na rozpoznávání písma.
Dva roky zkoušení a zkoumání totiž nakonec ukázaly to, co si většina z vás
dokáže představit jako klasická omezení tohoto typu hardware
- psaní na klávesnici je podstatně rychlejší než psaní psacího písma
- psací písmo degeneruje, zejména mezi lidmi od počítačů
- rozpoznávání písma je prozatím nedokonalé a nepřesné
- hardware ovládané perem se hodí jenom pro některé specifické vertikální
trhy
- chybějící možnost ovládání hlasem je limitující
|

Bez "skutečné" klávesnice byste ovšem například nezadali heslo.
Proto existuje případná
klávesnice přímo na displeji. |
Právě rozpoznávání písma ovšem také poněkud za dobu existence myšlenky
Tablet PC změnilo pozici na seznamu důležitých vlastností. Dnešní Tablet PC
se podle Microsoftu daleko více bude používat tak, aby záznamy byly dostupné v
původní psané podobě (tedy blíže k myšlence digitálního inkoustu), než
aby snad uživatel neustále vše převáděl. Přiznávám, vůbec se této změně nedivím.
Jakkoliv jsou dnešní programy pro rozpoznávání písma velmi dobré a kvalitní,
absolutně nestačí na použití v reálném světě.
Microsoft přitom vlastní jednu z nejkvalitnějších technologí na rozpoznávání
písma. Získal jí s pomocí týmu odborníků v devadesátých letech (málokdo pamatuje
Pen Services 1.0 z roku 1991). Paradoxně ani další z Microsoft produktů, Windows
CE, nepoužíval tuto technologii, ale místo toho byl zahrut Jot recognizer
společnosti CIC.
V roce 1999 ovšem Microsoft získal práva na Calligrapher, který se v
roce 2000 "konečně" objevil ve Windows CE - respektive v Pocket PC verzi tohoto
operačního systému (najdete jej jako Transcriber). Právě Calligrapher byl
poté spojen s původní technologíí vyvinutou Microsoft lidmi a poté nasazen pro
Tablet PC.
Acer TravelMate TM 100
Acer TravelMate TM 100 "convertible" vybavení Windows XP Tablet PC
Edition (což je XP Professional) je tak prozatím více či méně jediným
reálným představitelem Tablet PC po dvou letech práce na tomto konceptu.
V zásadě jde o běžný notebook s těmito parametry :
- CPU : P-III 700MHz
- maximum 256MB RAM
- 10.4" XGA displej
- Silicon Motion Lynx3DM grafický ovladač, 8MB RAM
- 20GB pevný disk
- 1x PC Card, 1x Smart Card, 2xUSB, 1x 1394 (FireWire), 1xVGA port, 2x
aduio, IrDA, modem a Ethernet karta zabudované
- zabudované WiFi (802.11b)
- Li-ion baterie s výdrží 3-4 hodiny
- Touchpad a Scroll button
- Elektromagnetický digitizér
- váha do 1.5kg
S ohledem na současný stav vývoje notebooků nenajdete ani seriové ani
paralelní porty, dokonce ani PS/2 port. TM 100 "bohužel" nenabídně ani možnost
port replikátoru, stejně tak jako nenabídne žádnou extrémní výdrž na baterie (a
bohužel ani dodatečnou baterii) a výkon grafické karty také nic moc - jde o tzv.
Legacy free hardware..
Tablet
PC se z TM 100 stane otočením displeje o 180 stupňů a poté případným
usazením na tělo notebooku (displej pochopitelně zakryje klávesnici).
Displej je vybaven digitizérem od Wacomu a k použití budete bohužel vždy
potřebovat specifickou "tužku", digitizér je totiž elektromagnetický. Drobnou
výhodou tohoto řešení je poté skutečnost, že se ve skutečnosti displeje
nemusíte ani dotýkat. Nevýhodou je ovšem mírný nezvyk, při psaní
budete mít pocit jízdy po ledě a budete pochopitelně postrádat typický "odpor"
papíru.
Bez "několika" kláves se nicméně ani Tablet PC neobejde - na displeji
tak najdete pětici kláves - CTRL+ALT+DEL (ve formě jedné klávesy),
funkční klávesu (umožňující změnit aktivitu zbývajících tří kláves), "šipky"
nahoru a dolů a konečně klávesu Enter (v pozměném stavu rotace obrazovky, Esc a
Tab). Poslední tři jmenované klávesy ale mohou být předefinovány na kteroukoliv
z dvaceti tří funkcí.
Po
praktických zkušenostech s Tablet PC je pozice Microsoftu daleko lépe
pochopitelné. Tablet PC je nyní, dle Microsoftu, otázka evoluce
notebooků (laptopů) a ukazuje na další přirozený vývoj. Původní myšlenka
separátní vývojové linky pro hardware a software, zakládající si na myšlence
"scaled down" (neboli omezeného) hardware, je evidentní nesmysl. Microsoft tak
naštěstí neopakuje chyby dřívějších snah o zavedení nového hardware - nelze
nezmínit Pen PC či Network Computer. Perem ovládané hardware ve
formě poznámkových bloků se přitom již minimálně deset let úspěšně vyrábí
a prodává (jedním z hlavních hráčů v této oblasti je například Fujistu) - slouží
ovšem skutečně pro specifické vertikální trhy a nenabízí skutečně vůbec
nic navíc, než jenom základní specifickou funkčnost vázanou přesně na druh
nasazení.
Windows
XP použité pro Tablet PC jsou upravenou verzí XP Professional (jiná verze
se prý podporovat nebude) - je doplněna "vrstva" nad operačním systémem, která
zajišťuje podporu ovládání perem. S dřívějším Microsoft produktem (Pen Services
ve Windows for Pen Computing) ovšem toto řešení již také nemá nic společného.
Výhodou tohoto skutečně konečně pořádného řešení je i to, že všechny
Windows aplikace budou pracovat i při používání s perem.
Nic pochopitelně není tak růžové jak by se mohlo zdát. V praxi se
Acer TM 100 choval chvílemi dost zvláštně. Například otočení displeje
do Tablet PC režimu proběhlo korektně (portrait režim se aktivoval
správně). Zpětné otočení displeje do notebookového režimu ovšem občas neproběhlo
a notebook stále zobrazoval v portrait režimu. Ztráta pera byla
také fatální problém, zejména v okamžiku kdy TM 100 trval na portrait
režimu - na klávesnici se totiž nedalo psát a vstup byl přepnutá
"natvrdo" na displej. Sám Microsoft si v průběhu vývoje navíc opakovaně stěžoval
na další problémy, zejména plynoucí z některých "omezení" designu současných
notebooků - ty se týkaly zejména správy napájení a připojování a odopojování
periferií.
|