Menhiry : 5. Hypotézy o původu a významu menhirů v Čechách

Autor chlívek (Menhiry) - vydáno 15.7.2004

Archeologickými metodami bohužel zatím nelze určit dobu vztyčení menhirů, a tudíž ani jejich příslušnost konkrétní kultuře, proto se objevují nejrůznější dohady a hypotézy, týkající se účelu těchto záhadných kamenů.


Uvažuje se například o objektech spojených s falickým kultem. Jiná mínění jsou mnohem prozaičtější a vysvětlují je jako rozhraničovací či mezní kameny, případně rozcestníky, milníky a podobně. Víme však, že k takovýmto účelům bylo v historické době užíváno kamenů opracovaných a označených. Pro menhiry je naopak typické, že jde o kameny přírodních tvarů a neoznačené. Dá se tedy předpokládat, že by měly být mnohem starší než známé kameny zmíněného druhu u nás.

Objevily se i spekulace, že tyto kameny označují v krajině místa nadaná určitými anomáliemi magnetického pole, čehož se mohlo ve starších dobách využívat k nejrůznějším účelům. Že jde o hypotézy míněné zcela vážně se ukázalo v roce 1994, kdy se k našemu největšímu menhiru u Klobuk o letním slunovratu vypravili pracovníci Nadace pro studium a výzkum hraničních jevů a pracovníci Picodas Prague s.r.o. pod vedením Miroslava Bílého, aby zde provedli některá specielní měření. Jejich výsledky byly klasifikovány jako nezvyklé a pozoruhodné. Podle sdělení Jana Zemana, který byl výzkumu přítomen, ukázala měření cesiovým magnetometrem, že menhir svou existencí způsobuje místní pokles okolního homogenního magnetického pole. Toto zeslabení činí asi 30 nanoteslů, což je méně než třetina hodnoty, na kterou je ještě schopna reagovat obyčejná buzola. Pozoruhodnější však byla měření při východu Slunce, které v porovnání s měřením večerním vykázala posun uvedené anomálie asi o jeden metr k východu. Rovněž zde platí, že naměřené hodnoty jsou jedna věc a jejich interpretace druhá.

Další názor, že by se mohlo jednat o označení hrobů nebo míst nějaké tragické události, by mohl mít jisté oprávnění u lokality Smečno, kde plochá stéla s křížem i místní pověst o ní vyprávěná ukazují shodně na takovou možnost. S menší pravděpodobností lze již označit za křížové kameny objekty u Kamenného mostu a Zbuzan, navzájem velmi podobné, do nichž mohly být znaky křížů vyryty dodatečně a s původním účelem nesouvisí. Podezřelý je v tomto smyslu také kámen u Rakovníka zvaný Kamenná panna, který je podle názoru J. Rennera z roku 1937 zbytkem kamenného kříže, což není zcela vyloučeno, ačkoli tomu odporuje charakter místní pověsti, která je typicky menhirová.



|
Poslední změna : 2.3.2008 21:25, Vytvořen : 11.7.2004 20:10, Vydán : 15.7.2004, 19704x

Komentáře pro ty z Facebooku