Menhiry : [9]. Zbuzany, okres Praha západ

Autor chlívek (Menhiry) - vydáno 24.6.2005

Menhir, který bude mít asi jedno z českých prvenství - jmenují se po něm ulice. U menhiru I. až U menhiru V. Fascinující zjištění. A docela dost práce ho najít - všude okolo totiž cosi postavili


Kámen je vztyčen u staré polní úvozové cesty na západním okraji obce, asi 250 metrů od jejího okraje. Na ploše obrácené k západu byl do objektu vyryt v negativním reliéfu řecký kříž, není známo, zda původně či dodatečně.

 

50°01´26´´

14°17´00´´

24.dubna 2005 - úspěch. Při příjezdu do Zbuzan je to ovšem šok. V místě "nad" červenou tečkou totiž stojí kupa nových rodinných domků. Velmi drahých domků. A všechny ulice se jmenují "U menhiru". K tomuto zbuzanskému vede přímo "U menhiru III." - stačí dojít na konec (je slepá) a dát se vlevo pár metrů.

Z původní úvozové cesty je každopádně rumiště a všude okolo nových domů jsou skládky odpadků - neklamný to příznak civilizace. Menhir stojí. Na zadní straně má skutečně vyrytý negativně reliéfní kříž.

Další fotky viz Menhiry 2005

(Zbuzany_DSC_9275.JPG) 38KB / 24.4.2005 / 0x/#- (Zbuzany_DSC_9271.JPG) 254KB / 24.4.2005 / 0x/#-(Zbuzany_DSC_9272.JPG) 187KB / 24.4.2005 / 1x/#-(Zbuzany_DSC_9273.JPG) 178KB / 24.4.2005 / 0x/#-

(Zbuzany_DSC_9269.JPG) 227KB / 24.4.2005 / 0x/#-(Zbuzany_DSC_9270.JPG) 245KB / 24.4.2005 / 0x/#-(Zbuzany_DSC_9267.JPG) 228KB / 24.4.2005 / 0x/#-(Zbuzany_DSC_9268.JPG) 238KB / 24.4.2005 / 0x/#-

Další informace z Obec Zbuzany :

Zbuzanský kámen - menhir

Kulturní památka od roku 1999. Od pradávna leží v lokalitě, nazývané v Josefínském katastru „Pod Ouporem u Kamene“, nyní „U Menhiru“.  Jeho zeměpisné souřadnice jsou 14°17´00´´ východní délky a 50°01´26´´ severní šířky v nadmořské výšce 370 m. V „oku kamene“ je vytesána intarsie nilského faraonského ankchu ve sklonu 108° severního azimutu mušky kamene, nasměrovaného na památný Říp. Vytesání nilského kříže je unikátní světová megalitická památka.  Nilský kříž byl znakem egyptských faraónů a tak jeho intarzie na zbuzanském kameni posunuje umělé vztyčení v akupunkturním bodě Středních Čech do doby 4 500 až 3 500 před Kristem. Podél zbuzanského kamene vedla údajně cesta z Polska přes pražskou kotlinu směrem na jihočeské a západočeské hraniční přechody. Část této stezky využíval Karel IV. pro nejkratší cestu z Pražského hradu na Karlštejn. V této lokalitě je nyní budováno rozsáhlé sídliště.

Zbuzanský kámen, vážící přibližně půl tuny, tvarově připomíná několik siluetních tvarů středočeských menhirů, které jsou od sebe vzdáleny v kruhovitém uspořádání přibližně 22,4 km, což jsou 3 „dlouhé míle“ po 7,4 km. Zbuzanský menhir na keltský svátek „beltine“ (zářící oheň)  30. 4. (naše čarodějnice) má svou energetickou spojnici směrem na  družecký menhir. Ten den zapadá slunce přesně v této linii.

Zbuzanská stéla

byla nově vztyčená v roce 2000 ve vzdálenosti 6,28 m (2 π) od středu zbuzanské kapličky, zasvěcené patronce Zbuzan svaté Alžbětě. Údajně stávala poblíže prastaré kamenné studánky v „druidské svatyni“, objevené v druhé polovině 19. století při přestavbě domu čp. 19 „Na Návsi“. Kultovní předměty byly předány do ořešské školy.

Dnes stéla svou energetickou linií směřuje na památnou Krteň a je vztyčena tak, že na jihu má 0°, na severu 180°  a na střed kapličky „posvátný úhel 108°“. Stéla váží asi půl tuny a má na své západní straně „srdce“ o průměru 15 cm. 

Oba „zbuzanské kameny“, tj. menhir i stéla jsou tvarové zářiče, které na jižní mínusové straně vyzařují spirálovitě proti směru pohybu hodinových ručiček a na severní plusové straně opačně, tj. ve směru pohybu hodinových ručiček. Počet spirálových otáček za minutu u obou „kamenů“ se podobá počtu tepů lidského srdce. Oba kameny, stéla i menhir, jsou budoucnost v minulosti.

Zbuzanský piktogram

Pro účely vyhotovení Územního plánu sídelního útvaru Zbuzany bylo dne 23. 7. 1994 provedeno letecké snímkování celého katastru obce. V severní části katastru byl na leteckém snímku objeven hektarový šestihran s vnějšími stranami střídavě 50 a 80 metrů. Menší šestihran v šíři 15 m ohraničuje vnitřní strany piktogramu. Při porovnání leteckých snímků z předchozích dob (1938, 1953, 1971 a 1990) nebyl v těchto místech úkaz nalezen.

První piktogramy v ČR vznikly koncem července 1994 v Kolinci v jižních Čechách. Je tedy otázka, zda zbuzanský piktogram není prvním agroglyfem v ČR. Ve Zbuzanech souvisel konec července s keltským svátkem „lugnasad“, připadajícím na 40. den po letním slunovratu, kdy byly slaveny travní dožínky původních pastýřských obyvatel Zbuzan. Obrazec piktogramu v travním porostu byl nalezen poblíže jednoho z původních  obydlí prvních obyvatel Zbuzan. Toto obydlí stálo při prastaré  cestě.

Zbuzanský obrazec připomíná „ořešský osmihran“, který stojí uprostřed chrámové lodi ořešského kostela. Jak zjistili přivolaní odborníci na problematiku mimořádných jevů, v místech nalezeného obrazce na leteckém snímku z r. 1994 vykazoval ještě na jaře roku 1995 magnetickou anomálii.



|
Poslední změna : 2.3.2008 21:17, Vytvořen : 24.4.2005 19:24, Vydán : 24.6.2005, 27455x

Komentáře pro ty z Facebooku