Pravidelný občasník originálního humoru

PÚOVINY *** 35 kilometrů v nohách mám

Autor chlívek (Biking) - vydáno 9.5.2004

Nejvíc ale protestuje, pochopitelně, zadnice. Dnešní Púoviny věnuji nedělnímu dni strávenému v převážné části na kole. Řeč bude o menhirech a o leteckém dni v Kbelích. Nejenom.


Dneska se mi povedlo vstávat v jedenáct. A to jsem si myslel, že bude tak devět. Nebylo. Venkovní pošmourno je skvělé pro dlouhé spaní. Pokud venku vyleze ráno sluníčko, nenechá mě spát déle než do devíti. Tak jsem možná konečně dohnal spánkový deficit co mě trápí už několik týdnů. Nebo taky nedohnal. Dobré dvě hodiny jsem se potom přesvědčoval jestli mám vyrazit na kolo nebo nevyrazit. Počasí totiž nic moc, pořád to vypadalo na déšť a o tom, že by venku bylo teplo, se dalo jenom pochybovat.

Neodolal jsem. A jak jsem včera avízoval, vybral jsem si za cíl cesty jeden z pražských Menhirů - v Dolních Chabrech stojí uprostřed plotu jednoho domku. Tedy aspoň podle údajů co mám v materiálech o Menhirech. Menhir se jmenuje Zkamenělý slouha.

Menhir jsem našel, stojí tam kde stát má. V mapičce dnešní cesty ho najdete na jejím "konci" (čtyři jeho fotky v galerii Menhiry (2004)) - těsně za ním jsem se obrátil zpět a skrz Ďáblický háj cestoval do starých Ďáblic, užil si skvělého sjezdu okolo Ďáblické hvězdárny a zadem se dostal do Letňan a skrz tamní sídliště prokličkoval na Letňanské letiště. Hangar1 má bohužel v neděli zavřeno, takže z okukování RC modelů nic nebylo. Za Hangarem1 je nicméně malé Bistro, takže jsem toho využil k doplnění vody do flašky a dal si jedno pivko. A hlavně na chvíli natáhnul nohy... 

Největší překvapení dnešního dne ovšem bylo to, že na kbelském (vojenském) letišti se konal letecký den. Když jsem přijížděl, řádil na obloze akrobat a vyváděl neuvěřitelné věci. Vstupné stálo kilo, ale nelitoval jsem. Strávil jsem tam skoro hodinu okukováním letadel a pozorováním představení historických letadel. Kouzelné věci - program zahrnoval letecké soubooje i bombardování letiště, takže o zábavu nebyla nouze. A kus masa s okurkou a hořčicí byl skvělý pozdní oběd (no, kdo pozdě vstává, tak také pozdě obědvá). Na letištní ploše v Kbelích navíc stojí spousta starých letadel. Bohužel mě k nim nechtěli pustit (neb prý nejsem V.I.P). Hodlám se tam někdy vrátit, snad se půjde s letištěm nějak domluvit, mohly by z toho být skvělé fotky.

Letecký den jsem fotil, ale malý SONY V30 se coby plná automatika (a zaostření na nekonečno) pochopitelně na focení letadel kdesi na obloze příliš nehodí. A focení proti obloze je vůbec nepříliš dobré. V těchle momentech lituju že nemám Olympuse co má Zoom a spoustu dalších vymyšleností. Jenže tahat na kolo velký foťák není to pravé. Každopádně všechny fotky jsou v galerii Letiště (vojenské) Kbely

Zpátky jsem původně chtěl jet přes Satalice a pokračovat na Černý Most - ale jedna polní odbočka na kraji Satalic (když se z nich vyjíždí) můj plán změnila. A dobře jsem udělal, ocitl jsem se totiž zase zpátky na kbelském letišti. Z druhé strany, kde neopruzovali žádná MPíci - dokonce se tam dá dojít (i dojet) až na přistávací dráhu. Zvláštní. Ale hlavně okolo vede panelová cesta (podél celého letiště) a je to tam moc fajn. Teoreticky by tam taky někde měly být nějaké podzemní prostory, ale na první pohled (pohled z kola) jsem nic takového nezahlédl. Což mi mimochodem připomnělo, že někde v Ďáblickém háji by taky měly být nějaké podzemní chodby.

Po skvělém sjezdu lesem (z panelů se časem dostanete na afaltovou cestu) jsem se vynořil na Kbelské ulici v Hloubětíně. Další skvělý sjezd. Jízdu z kopce prostě miluju. A rozhodně lepší cesta než původně uvažovaná cesta Satalice - Černý Most (což je normální silnice po které sviští auta). Z Kbelské už to bylo domů do Hrdlořez opravdu jenom kousek - a s potěšením jsem konstatoval, že mě nečeká protivný kopec od Hořejšího rybníka domů.

Celkem to hodilo nějakých pětatřicet kilometrů (mapička, opět pozor, je trochu větší) - a to jsem si původně říkal, že dnes si dám jen něco menšího (po včerejších třiceti). Jedno je ale jisté, neuháněl jsem 230 kilometrů za hodinu jako ministr Palas. A když už jsme u řidičů co jsou totální prasata. Možná by nebylo marné vozit s sebou na kole nějaký pořádně barevný sprej. A ty hovada co se mi autem skoro otírají o řidítka ačkoliv mají vedle několik metrů místa patřičně označkovat.



|
Poslední změna : 9.5.2004 19:26, Vytvořen : 9.5.2004 19:26, Vydán : 9.5.2004, 14695x

Komentáře pro ty z Facebooku

Aktuální články autora



REKLAMA

Články e-mailem

Stačí zadat e-mail

a Feedio se už o vše postará

POOH.CZ na sociálních sítích