Fakta o ACTA - Proč je ACTA nepřijatelná v deseti bodechAutor Daniel Dočekal chlívek (Webdesign, Internet) - vydáno 29.1.2012
ACTA se významným způsobem dotkne osobních a digitálních práv, práva na svobodu projevu a soukromí. V zásadě jde o zákonnou úpravu, která se sice snaží řešit existující problém (autorská práva, prodej padělků, atd), ale zároveň s tím zasahuje do řady oblastí, do kterých vůbec zasahovat nemusí. Pro většinu případů navíc již existují odpovídající právní úpravy i mezinárodní dohody. Zásadní důvody, p
Nevíte co vás čeká, když Česká republika přijme dohodu ACTA? Můžete si to zjistit sami v Fakta o ACTA - ACTA v češtině, kde najdete odkaz na kompletní aktuální znění ACTA. A také čtrnáct věcí, kterých se možná dočkáme a které zasahují do vašich osobnostních práv, které změní váš život. Pokud vám těchto čtrnáct věcí nestačí, tady jsou další důvody, proč je ACTA nepřijatelná.
Pokud chcete sledovat dění okolo ACTA, nabídnu Stránky Fakta o ACTA (Google+) a Fakta o ACTA (Facebook)
Obchodní smlouvy a dohody sice běžně vznikají v tajnosti, ale v případě ACTA jde o mezinárodní dohodu, která má zcela jiný rozměr než klasické obchodní dohody. ACTA vznikala za velmi přísného utajení a její tvůrci dělali maximum pro to, aby se o obsahu veřejnost nedozvěděla. ACTA se týká přitom hlavně veřejnosti, obyčejných lidí. Vytvoření v tajnosti znamená i to, že byla vytvořena pouze několika stranami, bez ohledu na potřebu vytvoření vyvážené právní normy.
ACTA v oblasti autorských práv zavádí jasnou presumpci viny. Pokud kdokoliv dojde k názoru, že někdo druhý porušuje jeho práva k duševnímu vlastnictví, je "porušovatel" vinen a musí prokázat, že vinen není.
V řadě zemí může ACTA být ve skutečnosti protiústavní a také může porušovat základní lidské svobody. V řadě zemí je ACTA prosazována tak, aby došlo k jejímu urychlenému legislativnímu schválení. V USA ji Obama neoznačuje za "smlouvu", ale za "výkonnou dohodu". Umožňuje to obejít nutnost schválit takovouto věc v klasickém legislativním procesu. Protestuje proti tomu například i americký Senát.
Aby ACTA byla dodržována, musí dojít k rozsáhle změně zákonů a zavedení nových procesů, rozšíření pravomocí řady orgánů. ACTA jako taková je zbytečná, stávající právní úpravy řeší autorská práva, padělky a další problematiku dostatečně.
Kdokoliv, ať už je to firma nebo jednotlivec, může být prostřednictvím ACTA kriminalizován za triviální věci, které doposud trestnými činy nebyly. Jde o neškodné aktivity či triviální porušení autorského práva nebo aktivity vykonávané v rámci veřejného zájmu. Trestným činem se tak může stát už jenom prosté použití obrázku z Internetu, zapůjčení e-knihy s DRM komukoliv jinému. Komentáře k tomu najdete například v ACTA - Criminal sanctions od European Digital Rights či v komentáři EFF.
Dostat se do konfliktu s ACTA je velmi snadné. Formulačně je tato dohoda navržena tak vágně, že moment kdy porušíte ACTA je možné vykládat příliš široce. A mimo zákon se můžete dostat zcela nechtěně a aniž byste si to vůbec dokázali uvědomit. Spolu s zavedenou presumpcí viny se snadno dostanete do pozice, kdy spácháte trestný čin, aniž byste si toho vůbec byli vědomi.
Přímo v ACTA se hudebnímu a filmovému průmyslu nabízí možnost, jak pokračovat ve vyžadování nesmyslných náhrad škod od každého, kdo si stáhne cokoliv "nelegálního" či bude hudbu a filmy šířit. ACTA předpokládá, že výrobce či autor by prodal "všechno co uvede do žaloby". Stávající právní úpravy i procesy dávají vlastníkům práv dostatek prostředků k tomu, aby se domáhali náhrady škody, není důvodu aby prostřednitvím ACTA došlo k uzákonění nemravně vysokých "násobků", které jsou tak často využívány.
ACTA zavádí "Výbor ACTA" v podobě orgánu, který není zodpovědný nikomu a stojí nad národními i mezinárodními orgány a nemá žádné zodpovědnosti vůči těm, kterých se ACTA týká. Vrcholný orgán ACTA není zodpovědný vůči občanům, ani vůči vládám zemí, kterých se ACTA dotkne.
ACTA pouze nebývalou měrou rozšiřuje něco, co již řadu let existuje a funguje. Je jednostranně vytvořená pouze pro potřeby vlastníků práv k duševnímu vlastnictví na úkor svobody občanů i podnikání. Stávající legislativa i mezinárodní dohody jsou dostačující k vymáhání práv k duševnímu vlastnictví, pouze nejsou efektivně využívány a hlavně vyžadují vyšší míru zapojení vlastníků.
Kontroverzní a problematický DMCA (Digital Millenium Copyright Act) z USA je plošně nasazen do celého světa. Spolu s vágními formulacemi umožňujícími další rozšiřování může vést k požadavku na komplexní monitorování provozu na Internetu z důvodu odchytávání pohybu "nelegálních" kopií autorských děl. Staví mimo zákon obcházení DRM, ať už jde o "ochranu" u filmů a hudby, nebo postavení "jail-breaku" telefonu mimo zákon.