Pravidelný občasník originálního humoru

Menhiry : 2. Přehled lokalit s kameny typu menhirů s Čechách

Autor chlívek (Menhiry) - vydáno 12.7.2004

Tři desítky lokalit s výskyty menhirů - většinu z nich můžete vidět na vlastní oči. Obsahuje i mapky a bližší návod jak se k menhirům dostat. A nechybí ani dostatek fotografií.


Přehled skoro tří desítek nesporných menhirů - většinu z nich můžete osobně vidět. Pokud se mi podařilo je najít (a vyfotit), mají svůj vlastní článek. Prozatím nenalezené (neověřené osobně) zůstávají v tomto přehledu.

Nejprve tedy menhiry nalezené a vyfotografované.

A následují doposud nenalezené menhiry.

[2]. Březno, okres Louny

Kámen nazvaný Zakletá dívka stávál původně na polu u Března, jihovýchodně od křižovatky silnic Postoloprty-Louny a Březno-Malnice. Později byl přemístěn na okraj silnice Březno-Malnice, Umístěn mezi patníky a spolu s nimi natřen na bílo. V roce 1982 byl nalezen povalený v příkopu u silnice. Zde mu již bezprostředně hrozila zkáza, proto byl v roce 1986 páčí amaterského archeologa Jaroslava Helšuse z Loun přemístěn do areálu muzea v Žatci, kde stojí na zahradě dodnes. Vyobrazení je zobrazení stavu z roku 1982 (první obrázek) a z roku 1896 (podle J.L.Píče).

[13]. Droužkovice, okres Chomutov

Dvojice kamenů, kterým se podle dochované německé pověsti říká Generalsteine, se tyčí v místě rozvětvení polní cesty vedoucí z Droužkovic směrem k Chomutovu, asi jeden kilometr od středu obce.

[15]. Selibice, okres Louny

Kámen tvaru zploštělé stély ležel ještě v roce 1983 v údolní nivě opuštěného meandru řeky Ohře, asi 600 metrů západně od obce. Roku 1993 byl péčí J. Helšuse z Loun přemístěn do areálu muzea v Lounech, kde se nachází dodnes. Na obrázku je stav z roku 1983.

[19]. Slaný, okres Kladno

Dva kameny z cizorodého materiálu typu menhirů leží na svazích Slánské hory, jeden na severním úbočí na turistické stezce, druhý na jižním úbočí při okraji lesíka přímo nad sídlištěm. Na obrázku je kámen ze severního i jižního svahu.

24.7.2004 : Prozatím se mi je nepodařilo najít. Jediné co jsem našel, je jakýsi kámen položeny na trávníku u sídliště co je na severovýchodě Slánské hory.

[28]. Libenice, okres Kolín

Kamenná stéla, která byla součástí archeologicky prokopaného objektu keltské svatyně ze 4./3. Století před naším letopočtem se dnes nachází na nádvoří budovy Arechologického ústavu v Letenské ulici v Praze. Na obrázku je jednak samotná stéla, ale také schématické znázornění půdorysu svatyně.

Menhiry, které již nikdy nenajdete

[8]. Sluhy, okres Praha východ

Štíhlý kamenný sloup stával ještě v roce 1893 při cestě mezi obcemi Sluhy a Mratín. Později zmizel neznámo kam.

[11]. Jemníky, okres Kladno

Kámen se nacházel na temeni táhlého plochého návrší severně od obce, asi 100 metrů na sever od silnice do Netovic na místě tradičně označovaném U kamene. Kolem poloviny 20.století byl svržen do blízké opuštěné malé pískovny asi 200 metrů od původního místa, a tam byl později postupně zasypán skládkou domovního odpadu. Na obrázku je kresba Jana Konůpka z roku 1934.

[17]. Louny (a)

Na bývalém Glásrově poli, v jižní části dnešního intravilánu, stával kámen zašpičatelého tvaru, s hladkým povrchem a načervenalé barvy, který zmizel neznámo kdy a kam.

[18]. Louny (b)

Na západním předměstí při silnici do Postoloprt stál dnes již ztracený kámen typu menhiru o nemž byla v roce 1983 získána již jen neúplná informace v lounském okresním archivu.

[21]. Hořín, okres Mělník

Podlouhlý kámen, považovaný profesorem J. Matiegkou za menhir, se nacházel původně za posledním domkem směrem k Cítovu. Později si z neho majitel domku zhotovil lavičku, která v současné době již neexistuje.

[23]. Dlážkovice, okres Litoměřice

Podle zmínky v literatuře z roku 1931 stával kámen typu menhiru asi 700 metrů jihovýchodně od objektu zámku, přibližně 500 metrů od rozcestí zámecké cesty a silnice vedoucí do Lkáně, na pozemku číslo katastru 309. Místu se ještě počátkem třicátých let říkávalo U kamene. Později byl kámen zakopán do země, aby nepřekážel v zemědělské činnosti.

[24]. Všestudy, okres Chomutov

Kámen tvaru štíhlého sloupu stál ještě koncem minulého století na katastru obce Všestudy, asi jeden kilometr jižně od obce. C. Hellering ho v roce 1898 označil za milník na staré míšeňské cestě, starý asi 500 let. Později byl odstraněn. Na obrázku je kresba z roku 1898.

[25]. Kralupy nad Vltavou, okres Mělník

Na návrší Hostibejk na severozápadním okraji města byly ještě v roce 1903 popsány V.Havelkovou menhiry tvarem a velikostí připomínající lidské postavy, které později zmizely.

[29]. Čakovice, obvod praha 9

Kamenná stéla byla prvkem kultovního objektu knovízské kultury, objeveného při budování stadionu v Čakovicích

Variantní seznamy


Zdroj : http://www.mujweb.cz/www/David_Tramba/seznam.htm

lokalita popis místa

MEZI PRAHOU A CHOMUTOVEM

1 Klobuky / Slánsko největší (330cm) tuzemský menhir, severně od obce u silnice na Telce; dříve obklopen kamenným kruhem 9 kamenů (odsud název "Pastýř")
2 Drahomyšl / Žatecko 220cm, severně od obce u polní cesty
3 Slavětín / Lounsko 190cm, u křižovatky polních cest 1km jihozáp. od železniční zastávky
4 muzeum Louny 190cm, v neveřejné části muzea, dříve povalený u obce Selibice
5 Archeolog.ústav_Praha 170cm, přivezen z keltské svatyně Libenice (u Kolína), cca ze 3. stol.př.n.l.
6 Praha - Dolní Chabry 160cm, v Ládevské ulici u plotu rodinného domku; dříve tam byl prý ještě jeden (odstraněn)
7 Žatecké muzeum 135cm, na zahradě muzea, dříve povalený u obce Selibice
8 Jemníky u Slaného asi 1metrový slepencový menhir ležel povalený na kopečku severně od obce, cca v roce 2003 někým znovuvztyčen
9 Slaný (2) na svazích Slánské hory jsou povalené 2 větší menhiry (200 a 150cm), jeden na sev.svahu a druhý u sídliště; původně snad stály na vrcholu hory (v 17.stol. nahrazeny kříži a shozeny dolů)
10 Tuchlovice /u Kladna 1,3metrový, povalený u cesty k dolu Nosek
11 Orasice / Lounsko 80cm, na severozáp. okraji obce u polní cesty
12 Klůček / Žatecko (2) na kopci mezi obcí a mlýnem Tasov byly dříve kamenné řady (zničeny); v západní části kopce leží povalený (ale vyhrabaný) velký pravidelný menhir (cca 2,5m vysoký); v jiné části kopce je stojící menhir (?) s letopočtem
13 Klíčov u Tachova špičatý 1,9m vysoký menhir se nachází na okraji pole 200m západně od malé osady Klíčov nedaleko Tachova (včetně části pod zemí je velký 2,4m)

MEZI PRAHOU A TÁBOREM

(lokality č. 16 až 31 u městečka Sedlec-Prčice v tzv. Českém Meránu)

14 Jílové u Prahy na kopci zvaném Boží skála menhir vysoký cca 1,8 metru; na vrcholu Kněží hory je pak záhadný útvar z kamenů připomínající kamenný kruh
15 Chlístov (3) severně od obce (na kopci nad potokem a silnicí) je trojice menhirů o výšce 185, 175 a 150cm; tvoří spolu kruh; dva z nich (dříve ležící) byly znovu vztyčeny na konci roku 1999 lidmi okolo P.Kozáka a P.Bartla
16 Homole (Balvaniska, 2?) na kopci nedaleko kóty 670,8 (mezi obcemi Hodkov a Chválov) se nalézá v keřích menhir (1,7m), dále na jih je další (1,5m) nedaleko kamenné svatyně; záhadné kameny se nachází i jinde v okolí
17 Chlístov - u hájovny u silnice Sedlec-Chyšky je blízko hájovny zvané Krošíček malý menhir
18 Bratříkovice v lese zvaném Ikarta je menší menhir
19 Hluboký les v lese severně od obce Nové Dvory je široký menhir
20 Vilín (Kozlov, 2 ks) na bezejmenném kopci mezi obcí Vilín a kopcem Kozlov je dvojice menhirů - 2,2m vysoký a 1,3m vysoký
21 Veletín (2 ks) u samoty "Buckovna" severně od Veletína je přirozený útvar zvaný "Soudný kámen" a dvojice menhirů (ten větší - 1,5m - vztyčen P.Bartlem v únoru 2002, dále od samoty je nenápadný 75cm menhir)
22 Skalky (3 ks) pod kopcem Skalky u odbočky na Chlístov je 1,6m vysoký plochý menhir, dříve téměř povalený, narovnán P.Bartlem v únoru 2002; u vrcholu kopce je menší široký menhir; severozápadně od vrcholu kopce jsou 2 kameny přírodního původu, dále na sever je pak "pravý" 2m menhir
23 Králov (2 ks) na kopci Králov severně od obce Nálesí jsou 2 menhiry; trojúhelníkový placatý o výšce 1,6m a nenápadný metrový v blízkosti kruhové svatyně
24 Chvalísov pár set metrů od Myslkovského dolmenu je znovu vztyčený malý menhir o výšce cca 1 metr; 200 metrů od něj se nachází obětní kámen
25 Zvěřinec (3 ks) u turistických cest jižně od zříceniny hradu Zvěřinec se nachází tři menhiry (90cm, 90cm a 75cm) a svatyně ohraničená kamennými valy
26 Javorová skála jihovýchodně od vrcholu je záhadný kamenný val; dále na západ je dlouhá kamenná řada; u spadlého posedu se nachází menší menhir
27 Holý vrch (3 ks) 5km jihovýchodně od Sedlec-Prčice je Holý vrch; na něm se nachází v řadě trojice menších menhirů; kolmo k nim jde kamenná řada
28 Šichova Vesec u silnice (odbočka na Mozolov) je 2m plochý menhir zvaný "Křesílko"; dříve téměř spadlý, narovnán v srpnu 2001 P.Bartlem
29 Čachořice na kopci severně od obce je malý menhirek
30 Vysoký Chlumec 1,3m menhir na vrcholu Pivovarské hory, asi jeden km jižně od Vysokého Chlumce u Sedlčan
31 Milevsko za hájovnou (200m od židovského hřbitova směrem do kopce) je asi 2metrový menhir; ještě v roce 1939 stál, pak někdy spadl; znovu vztyčen P.Bartlem v srpnu 1999
32 Hrejkovice (Koška) na kopci Koška západně od Milevska se nachází neobvyklý menhir - stojí na jiném kameni, nakloněný
33 Líchovy (u Slapské př.) mezi obcemi Líchovy a Zvírotice v místě zvaném "V Sečích" je menší menhir v rámci kamenné svatyně; zajímavost: menhir svou energií ohýbá blízký strom
34 Hrachov (u Slapské př.) v lese mezi obcemi Hrachov a Hojšín je menší (1m) bachratý menhir
35 Horychová (u Orlické př.) ohromný (trochu balvanovitý) menhir se nachází na kopci Horychová směrem k obci Vepice (u lesní cesty)

JIŽNÍ ČECHY

36 Javorník (Pošumaví) 100m severně od silnice Javorník-Strašín stojí 1,8m vysoký čtvercový menhir, označovaný jako "Měsíční kámen"
37 Dobšice (u Blatné) na Hliničním vrchu severozápadně od obce se kromě několika mohyl nalézá menhir; dříve povalený, znovu vztyčen místními nadšenci
38 Hostišovice (u Blatné) severně od Blatné v lese se nalézá velký (2,6m) menhir (znovu vztyčen v srpnu 2001) a též kamenný chrám (uvnitř prostor 1,8 x 2,4 m, vysoký 1,9m) neznámého původu
39 Medvědí hora (Klatovy) na žluté trase nedaleko Nýrska (u kapličky sv.Bernarda) se nachází zajímavá kam.svatyně s 2m menhirem
40 Číměř (Jind.Hradec) na kopci Kamenec (643m) směrem k obci Dobrá Voda je nakloněná 1,9m vysoká stéla, možná i další menhiry - povalené; dále se zde nachází obdélník ohraničený kamennými valy a kultovní balvany s prohlubněmi

Slovenský zdroj uvádí tento seznam :

Mapa výskytů menhirů v Čechách

č. Lokalita Nabližšie mesto, obec Miestne
meno
Stav Litológia
kameňa
[1] Chabry Praha 8 Zkamenělý sluha +
-
buližník
2 Horoměřice Praha-západ +** pieskovec
3 Družec Kladno Zkamenělec +* pieskovec
[4] Rakovník Kamenná panna +* pieskovec
5 Drahomyšl Žatec
o. Louny
Zkamenělý
mnich
+* kremenitý pieskovec
6 Selibice Žatec
o. Louny
+(p) Krušnohorská rula
[7] Droužkovice Chomutov Generalsteine +
+
pieskovec
8 Březno Postoloprty Zakletá panna +(p) kremenitý pieskovec
[9] Louny-zap
předměstí
? ?
[10] Louny-zap
Glásrovo pole
+ ?
[11] Slavětín Peruc
o. Louny
Baba +
-
železitý pieskovec
12 Hřivčice Peruc
o. Louny
+** pieskovec
[13] Klobouky Slaný
o. Kladno
Zkamenělý pastýř + železitý pieskovec
14 Kvílice Slaný
o. Kladno
Boží sloup
Boží muka
(+) pieskovec ?
15 Dřínov Slaný
o. Kladno
[16] Slaný Slanská hora +(p)
+**
kremenec
17 Vinařice Vinařická hora +(p) kremenec
18 Ledce Kladno U dvou kamenů +
+
železitý pieskovec
zlepenec
19 Jemníky Kladno U kamene +(p)** železitý pieskovec
20 Skůry Slaný
o. Kladno
U kamene - železitý pieskovec
21 Kamenný most Slaný
o. Kladno
U kamene + železitý pieskovec
[22] Hradíštko
u Sadské
+(p)** ?
[23] Kersko Mělník +*
kremenitý pieskovec

Legenda
+ kameň existuje
- kameň neexistuje
(+) kameň nie pôvodný
+ +
+ -
dva kamene
(p) povalený alebo premiestnený kameň
* rozporné umiestnenie
** pôvod kameňa rozporná
[] na lokalite Kelti

Další zajímavé lokality

Pochopitelně nelze zapomenout na již zmíněné Kounovské kamenné řady

David Tramba dále uvádí :

Úpravou přírodních útvarů vznikly 4 dolmeny, které se v Čechách dodnes nalézají: jeden u Myslkova na Sedlecku, druhý u obce Vesec u Orlické přehrady, třetí na vrchu Kbíl jižně od Strakonic a čtvrtý pak na Medvědí stezce u Nové Pece na Šumavě. Patrně až z 19. století je podobný útvar severozápadně od Kamenného Přívozu v Posázaví.

Kamenný kruh se nedochoval v pořádku žádný (až na určité výjimky, o kterých se zmíním). Ten asi nejznámější stál do roku 1866 u obce Libětice na Strakonicku - pak byl zničen místním rolníkem. Obdobně dopadly kruhy u obce Hředle (nedaleko od Kounova), které zničili jezeďáci v roce 1957. Na nevelké kruhy (v literatuře nezmíněné) jsem narazil v blízkosti kamenných řad - na Klůčku a u Bezdědovic. Narušené kamenné kruhy se nachází také na Kněží Hoře nedaleko Jílového u Prahy. Novodobý kruh s 10 kameny vybudovali Pavel Kozák a Pavel Bartl v říjnu 2002 u obce Lovčice na Sedlecku.

Kamenný kruh o průměru 20 metrů s větším menhirem uprostřed byl nalezen archeology v létě 2003 u obce Cehnice na Strakonicku. Podle nalezené keramiky se jedná o památku knovízské kultury (1000 let př.n.l.). U Horního Metelska na Domažlicku se nachází čtyři kruhy z hliněných valů vysokých okolo 40 centimetrů. Zde se jedná patrně o kultovní objekt z let 1500 - 1300 př.n.l.

Památkou podobnou dolmenům (ale obvykle bez vnitřních prostor) jsou tzv.
kamenné stoly. Jeden se nachází mezi obcemi Lužnice a Novosedly severně od Třeboně, u hájovny "na Smítkách". Další se nalézají na Moravě - tzv. Králův stůl u Jankovic (u Velehradu, je obklopen kruhem z malých kamenů) a u Vícenic nedaleko Náměště nad Oslavou.



|
Poslední změna : 2.3.2008 21:26, Vytvořen : 11.7.2004 20:17, Vydán : 12.7.2004, 51600x

Komentáře pro ty z Facebooku