Kam vlastně směřují e-čtečky?

Jak se e-čtečky zařadí mezí chytré telefony, notebooky, netbooky, tablety, mediální přehrávače. A jak vlastně spotřebitelé budou vnímat “nutnost” (nebo “možnost”) vlastnit další zařízení. Bude například pro čtečky podstatné, aby uměly pracovat i s elektronickou poštou (kde ale například může skvěle stačit, aby měly běžný prohlížeč)?

Poměrně podstatná otázka – kterým směrem se e-čtečky vydávají. Dočkáme se například futuristického “e-ink”, tady elektronického papíru (už v roce 2008 jste mohli číst, že HP reveals unbreakable e-paper prototype), čtečky v podobě tenkého listu, který je možné libovolně ohýbat a rolovat? V tomto případě je otázka snadná, odpověď složitá – možná, současné technologie k tomu postupně směřují, ale stále nejsou tak daleko, aby něco podobného bylo možné masově vyrábět a prodávat za přijatelné ceny. A hlavně aby to také mělo další potřebné parametry – zejména výdrž baterií i výdrž mechanickou.


Ohebné obrazovky, důležité pro budoucnost e-čteček

Buducnost v dotykových displejích

E-čtečky jednoznačně směřují k dotykovým displejům. Některé se to snaží řešit dvojicí displejů – jeden pro čtení dotykový není, druhý pro ovládání je (osobně si myslím, že to je to nejhorší možné řešení). Výrazným způsobem do světa čteček vstupuje mobilní operační systém od Google – Android. A je dost dobře možné, že se brzy objeví i Google Chrome OS čtečky. Microsoft Windows jsou pro čtečky stále příliš náročné, byť existují pokusy o využití Windows 7. Proprietární systémy (nenazýval bych je ani operačními) jsou nicméně běžné – a také je to základní kámen úrazu.

Rozšíření možností čteček

U konce je určitě i stávající model čtečky coby jednoúčelového zařízení – pokud se čtečky nedokáží stát mobilními zařízeními připojenými na Internet, nemají do budoucna prakticky šanci. Víc než čtečku totiž bude případný  uživatel chtít čtečku + něco co je dnes označováno jako “Web Appliance”. Původní představa čtečky tvářící se “jako kniha” je stejně zcestná jako doba, kdy MP3 přehrávače napodobovaly chování klasického kazeťáku.

Dnešní čtečka prostě musí mít prohlížeč, připojení k Internetu, MP3 i video přehrávání – napojení na Internet je ve všech těchto případech nutností. Dnešní uživatel chce aby zařízení “připojitelná” k PC pokud možno nabízela stejný komfort v připojení k Internetu a jeho službám jako jeho počítač.

A pokud čtečka není vybavena možnostmi označovat si text a kopírovat si vybrané pasáže, je stále na úrovni hloupého kusu elektroniky – bez dotykových displejů to bylo něco prakticky nemožné, ale časy se mění. A EDGE, 3G (4G možná někdy) mobilní sítě jsou dnes běžné, dostupné a považované za součást života.


Představa e-papíru z roku 2001, www.universaldisplay.com

GIGABAJTY paměti

Zvyšující se kapacita čteček je samozřejmostí – stejně jako se tomu stalo u MP3 přehrávačů či mobilních telefonů – prostě to chce gigabajty paměti. Nikdo nemá zájem neustále řešit zásadní otázku, zda se mu do čtečky vejde či nevejde další kniha. S tím ostatně souvisí i to, že k budoucnosti e-čteček patří i možnost snadno získávat a kupovat obsah – ať už knihy samostné, nebo obsah novinový či magazínový. Model iTunes a AppStore  Apple opakuje v iBookStore (pro iPad) a rázem bude vidět, že lidé nemají problém obsah kupovat – za předpokladu, že to půjde na pár kliknutí a bez složitých manipulací s platebními kartami či převody peněz.

A zbývá tu jedna podstatná otázka k dořešení – jak se e-čtečky zařadí mezí chytré telefony, notebooky, netbooky, tablety, mediální přehrávače. A jak vlastně spotřebitelé budou vnímat “nutnost” (nebo “možnost”) vlastnit další zařízení. Bude například pro čtečky podstatné, aby uměly pracovat i s elektronickou poštou (kde ale například může skvěle stačit, aby měly běžný prohlížeč)?

Budoucnost e-knih

Na závěr bych chtěl  upozornit na graf od Forrester Research, který znázorňuje jakým způsobem se bude vyvíjet trh s e-knihami. A hlavně jaké  klíčové faktory ho ovlivňují. Stručně řečeno jde o klasické schéma – dostupnost čteček, nabídka obsahu, cenová atraktivita a atraktivita obsahu.

  • Základem je dostatečná nabídka e-čteček, v tuto chvíli naplněný předpoklad
  • Nutnou podmínkou je velká nabídka obsahu – v USA pravděpodobně splněno, v zbytku světa je ještě co dohánět
  • Možnost bezdrátového připojení se ukázala jako jeden z podstatných momentů pro rozšíření u Kindle
  • Prolomení hranice 199 USD a posléze 99 USD (2012 a dále) asi netřeba vysvětlovat
  • Opuštění stereotypu černobílých čteček a rozvoj multimediálních možností